Nkolik poznmek k databzi Eureky Jednou z dleitch a v praxi dosti vyuvanch funkc  Eureky je databze. Umouje vytvet na pomry tohoto  elektronickho zazen pomrn obshl strukturovan soubory, ve  kterch je mon jednotliv informace vyhledvat pomoc dvou  index. Sama databze nen pevn zadna v pamovch obvodech  Eureky, ale je dodvna jako speciln COM program na disku,  kter je zahrnut v psluenstv Eureky. Databze je eena jako obecn struktura, jej pesn  uren si kad stanovuje sm. Ve svm zklad je rozdlena do  esti pol, z eho prvn tyi pole si co do nzvu a v uritch  tolerancch i do rozsahu vol uivatel sm. Zbyl dv pole  (telefonn slo a datum zznamu nebo jeho zmny) jsou svm  obsahem ji pevn stanovena a uivatel je pouze me zvolit ke  sv poteb nebo je zamtnout. Vyhledvn v databzi se dje  podle jednoho i dvou index, a to bu podle dat v prvnm, nebo  druhm poli. Vzhledem k tomu, e v doprovodnm manulu k Eurece  nebylo z nejrznjch dvod mon zachytit veker problmy pi  vytven a vyuit databze, pokusme se zde nkterm z nich  vnovat vt pozornost. Nejprve se zastavme u nkolika zsad, kter jsou dleit  pi vytven databze. Hlavn podmnkou pi tto innosti je,  aby Eureka byla napjena pes transforntorov napaje ze st.  Pi vytven databze je toti stle v innosti diskov  jednotka, kter m pomrn velk proudov odbr. Jestlie  pracujeme pouze na akumultor, brzy dojde k tomu, e pi sputn  diskov jednotky poklesne napt natolik, e me dojt k chybm  pi ukldn dat, pitom vak Eureka me dl hlsit vyhovujc  stav akumultoru. To je zpsobeno tm, e pi hlen stavu  akumultoru diskov jednotka nen v innosti a akumultor se  sta pi malm proudovm zaten zregenerovat tm na  maximln rove napt. Proto jet jednou! - Mjte pi tvorb  nov databze vdy svoji Eureku pipojenou do st, jinak me  dojt k znanm chybm pi ukldn dat nebo k plnmu znien  pedchozch spn uloench dat v databzi. Doporuujeme t  mt Eureku pipojenou k sti, jestlie pracujete po del asov  sek z ji vytvoenou databz, protoe pokles napt me  zpsobit i pi ten urit poruchy v datech, zejmna v  indexovch souborech. Dalm faktorem, kter ovlivuje tvorbu databze Eureky, je  nzev a dlka dku jednotlivch pol. Nzvy jednotlivch pol  databze mohou obsahovat maximln 16 znak vetn mezer , vech  znak eskho plnopisu a velkch psmen. To je podstatn rozdl  od vlastnho jmna databze, kter pi tvorb nov databze  zadvme ihned jako prvn a kter me obsahovat pouze 8 znak  zkladn abecedy vetn pomlky. Dlka jednotlivch pol je vak  rozdln: u prvnho pole je maximln dlka dku 54 znak,  vetn mezer, interpunkc, vech znak plnopisu i velkch psmen,  u druhho a tvrtho pole je maximln dlka 126 znak. U pol  telefonnho sla a data se dlka dku neuruje. Zde ovem  pozor! - Dlka dku druhho pole uruje, zda vm Eureka nabdne  volbu monosti vyhledvn podle druhho indexu. Nepeshne-li  tento dek dlku 54 znak, Eureka vm tuto monost nabdne, v  opanm ppad nikoli. Nyn uvdme nkolik posteh pro prci pi hledn v ji  vytvoen databzi. Jak vyplv z textu manulu o databzi, je  mono vyhledvat u jen podle prvnho nebo nkolika prvnch znak  a nen teba vypisovat cel etzec v hledanm dku indexovho  pole. Plat vak jedna dleit zsada: Jestlie vyuvte v  zznamech pro ns srozumitelnj esk plnopis, pak pi  vyhledvn muste jako index uvat pesn opsan etzec, kter  je zcela shodn z potkem etzce na hledanm dku indexovho  pole, tj. vetn velkch psmen, mezer a interpunkc. Na tomto  mst je tak teba pipomenout, e jestlie hledan zznam v  databzi neexistuje, pak Eureka nevyd o tom dn hlen, ale  najde v abecednm poad nejbli dal zznam. Toto een se  nezd zrovna pli vhodn. Pi tvorb i doplovn databze o nov data jsou  jednotliv zznamy okamit azeny podle abecednho podku v  prvnm poli, to znamen, e v databzi meme "listovat" jako ve  slovnku. I zde je vak jeden podstatn problm. azen se dje  podle anglick abecedy a znaky typick pouze pro esk plnopis  nejsou zaazeny jako v esk abeced, nbr jsou zalenny a na  konci abecedn tabulky. Dvodem tohoto azen je tzv. tabulka  ASCII kdu, kter slou jako zklad abecednho podku. Je tedy  ponkud podivn, kdy psmena nebo jsou v tto abeced a na  plnm konci za psmenem Z, ale tento jev nelze nijak obejt,  nebo je soust COM programu. Kad, kdo vce pracuje s databz, si urit poviml, e  databze je celkov tvoena pti a esti soubory (podle potu  index). Zkladnm souborem je COM program (36 kB) oznaen jako  DATABASE.COM. Dal soubory jsou vytveny na jeho zklad a jsou  to: DATABASE.LST, soubor "jmno databze".DAT, kter obsahuje  veker data a je tak podle potu dat rozshl, "jmno  databze".DEF, kter obsahuje definice pol databze a jeden a  dva indexov soubory. Kdy chceme databzi pekoprovat na jin  disk, logicky bychom mli penst vechny uveden soubory. V  praxi vak meme zjistit, e sta penst jen tyi soubory  (DATABASE.COM, DATABASE.LST, soubory DAT a DEF), zbyl (indexov)  soubory je mon vytvoit pmo z funkce databze. Pro ty, kte  o tom nyn sly poprv, uvdme jednoduch postup. Okoprujte  tyi ve uveden soubory a pak zvolte funkci databze. Po  zaveden zkladnho COM programu nahls Eureka chybu oteven  indexovho souboru a zept se na vytvoen nov databze. Po  souhlasnm povelu se zanou samoinn vytvet indexov soubory,  a Eureka ohls konec nov tvorby databze. Vzhledem k tomu, e  tvorba indexovch soubor je dosti zdlouhav (u vtch databz  a nkolik minut), bude pravdpodobn asov vhodnj prost  okoprovn nebo penesen vech dat mezi dvma Eurekami pes  sriov rozhran. Pouze u malch databz je tento zpsob  vhodnj. Pedchoz poznmka o jinm zpsobu koprovn databze byla  spe na rovni zajmavosti ne bnjho praktickho vyuit.  Nyn si polome jednu otzku: Me bt na jednom disku vce  databz? Pi prvnm pohledu je mon pouze jedna databze na  disku, kter m poet volnch zznam zvisl podle potu volnch  kB disku. Za uritho pedpokladu vak meme mt na jednom disku  i vce databz. Tmto pedpokladem jsou zmny v souboru  DATABASE.LST. Jestlie jsme se rozhodli mt vce databz na  jednom disku, pak v praxi si ponme nsledovn: Prvnm  pedpokladem je, e na disku ji njak databze existuje a m  vech 5 nebo 6 soubor (podle potu index). Uzaveme nyn tuto  databzi peazenou tet klvesou a vytvome novou aktivn  databzi. Soubory pedchoz databze se z disku neztrat, nbr  zstvaj pasivn (nedostupn z funkce databze). Zmna nastv  pouze v ji ve zmnnm souboru DATABASE.LST. Tento soubor  toti obsahuje jmno nov aktivn databze, dve zde bylo zadno  jmno databze, kter se nyn stala pasivn. A tedy, chceme-li se  dostat zpt do pedchoz databze, jej data nejsou nijak  poruena, sta pomoc zznamnku i textovho procesoru zmnit  obsah DATABASE.LST na jej jmno (nezapomete na ukonen dku)  a zvolit funkci databze. Jestlie jste opsali jmno databze  pesn, mla by se znovu zaktivovat. Ostatn databze zstvaj  pasivn. Tmto postupem se meme probrat vce databzemi na  jednom disku. Nkdy je uiten zjistit dlku dku jednotlivch pol  databze, nap. pi pidvn novch zznam do star databze,  u kter jsme tento pedem nmi zadan rozsah pol ji zapomnli.  Dlku jednotlivch pol zjistme prostednictvm defininho  souboru "jmno databze".DEF, kter zavedeme do zznamnku nebo  textovho procesoru. Na kadm dku textu pak nalezneme jmno  pole, informaci o indexu a slo, udvajc dlku pole zvten o  1, tj. napklad slo 51 ve skutenosti oznauje dlku pole 50  znak. Tato skutenost vyplv ze zkladnho COM programu  databze. Jestlie si takto ovme dlku jednotlivch pol,  meme pak lpe rozvrhnout ukldan data. Nedoporuujeme vak  provdt v defininm souboru njak pravy vpisovnm i maznm  nkterch znak a znovu ho takto "upraven" ukldat. Mohlo by  dojt k plnmu znien databze nebo ke ztrt nkterch pol. Jak ji bylo na zatku uvedeno, me dojt pi prci s  databz k jejmu pokozen, zejmna pak jejch indexovch  soubor. To ns nemus vak a tak moc znepokojovat, protoe COM  program databze je vybaven schopnost opravovat soubory (zejmna  pak indexov). Nejastj poruchy vzniknou vlivem poklesu  napjecho napt pi ten nebo zpisu do databze. Dal  poruchy vznikaj, jestlie v prbhu prce s databz vyjmeme  disk z diskov jednotky nebo provedeme optovn "zresetovn",  tj. stlame 1. funkn klvesu, 3. bod a horn kurzorovou  klvesu. V nkterch ppadech dokonce zpsob poruchy i hlasit  asov hlen v prbhu prce s databz. Pokud mono, sname  se tmto situacm pedchzet. Jestlie se nm vak chyba v  databzi ji vyskytne, pak vtinou Eureka vyd o tom chybov  hlen a vystoup z databze. Jinak chybu nahls pi ptm  vstupu do databze. Po vstupu a ohlen chyby v databzi se  Eureka opt na nov vytvoen databze. Stiskneme-li znak Y,  zane chyby odstraovat (pepracovvat indexov soubory). Po  opravch pak meme s databz znovu bez jakchkoli problm dle  pracovat. Chyby, kter vznikly v prbhu ten v databzi, lze v  pevn vtin tmto zpsobem odstranit. Podstatn  nebezpenj jsou chyby vznikl pi vytven nov databze -  mohou dokonce zniit vechna doposud uloen data, co je  napklad pi tvorb rozshl databze velmi nepjemn. Abyste  toto riziko snili na minimum, provdjte vechny poadovan  kony co nejpelivji, nechte vdy data v podku uloit a  pokraujte vdy po hlen "oukej". Pro jistotu pedem vypnte  hlasit hlen asu a pracujte pi zapnutm sovm napajei. Snad bylo tchto nkolik uitench rad, jak zachzet s  databz Eureky, alespo nkomu ku prospchu a zbavil se  nkterch problm, se ktermi se dosud potkal. Tento pspvek  je vsledkem innosti Eureka-klubu v Brn, kde se problematice  databze vnovala a nadle vnuje znan pozornost. Pracuje se  zde i na dalch problmech Eureky, o kterch se pokusme  informovat nkdy pt. Mte-li zjem o dal informace o  funkcch Eureky nebo chcete-li k tomuto pspvku se jinak  vyslovit, pak volejte brnnsk telefonn slo 05/41 32 12 00. Jan Pokorn !%w20 !%t1000:1250/500*9 Ven uivatel Eureky. Dovolte mi, abych lnek Jana Pokornho doplnil o jedno varovn,  kter mi ped nkolika dny tlumoil Ing Patoka. Jde o to, abyste  nikdy nepouili ve jmn indexovho pole, znak velk ..  Napklad: pi vytven njakho svho pomocnho slovnku, byste  chtli dt polm nzvy, Anglicky a esky. Znak velk ., vak v  uvedenm ppad zpsob nefunknost cel databze a jej  zhroucen. Josef Hlavinka  v  uvedenm ppad zpsob nefunknost cel databze a jej  zhroucen. Josef