AMERICKA OBCANSKA VALKA _________________________________________________________________ OBSAH: Uvod Valka * Padnuti Fort Sumteru a doformulovani stran * Bull Run a strategie dobyti Jihu * Fort Donelson a Shiloh * McClellanova anabaze na Richmond * Antietam a zmena oficialniho smyslu valky * Masakr u Fredericksburgu * Bitva u Chancellorsvillu * Obkliceni Vicksburgu a padnuti New Orleansu * Gettysburg * Padnuti Vicksburgu a Fort Hudsonu, bitva u Chattanoogy a Chickamaugy a Grantovo jmenovani velicim dustojnikem * Grantovo tazeni na jih a obkliceni Petersburgu a Richmondu * Shermanovo tazeni Georgii a Jizni Karolinou * Jizanske tazeni na Washington a prezidentske volby * Cesta k Appomatoxu a jizanska kapitulace Zaver * Americka obcanska valka a cernosi * Americka obcanska valka a zeny * Shrnuti a "nej" americke obcanske valky Pouzita literatura _________________________________________________________________ Uvod Americka obcanska valka byla vedena predevsim kvuli otroctvi, i kdyz byla zpocatku oduvodnovana jinak. Otroctvi nebylo v teto dobe jiz moralne akceptovatelne. Pri tvorbe ustavy nebyl zakaz otroctvi primo do ni zaclenen v obavach, aby se unie nerozstepila (byl jen zakazan dovoz otroku po roce 1808, ktery se ale take do jiste miry porusoval). Autori ustavy se domnivali, ze otroctvi samo zanikne. Otroctvi ale nezaniklo, ale rozsirilo s vynalezem stroje na vyzrnovani bavlny, s kterym stoupla produkce bavlny a poptavka po levne pracovni sile. S prijimanim novych statu do Unie nastal problem, zda ma federalni vlada pravo zakazovat otroctvi v novych statech nebo je pravem obyvatel kazdeho statu o tom rozhodovat samostatne. Vedle otroctvi tu byl jeste problem cel. Cla byla zamerena predevsim proti hospodarsky silne Velke Britanii, ale Jihu znesnadnovala nakupy na Severu a znesnadnovala obchod Jihu s Velkou Britanii (Velka Britanie byla prakticky vyhradnim odberatelem bavlny Jihu). Z techto problemu vznikly v politice dva smery - jeden byl pro svrchovanost federalni vlady pred jednotlivymi staty, druhy pro svrchovanost jednotlivych statu pred federaci. Otroctvi se pokousely resit dva kompromisy. Prvni byl Missoursky kompromis z roku 1820. Jim byly do Unie prijaty dva staty - otrokarsky Missouri a svobodny Maine a zakazano otroctvi na uzemi Louisiany (severne od 36 stupnu 30 minut severni sirky). Druhy byl "Clayuv" kompromis z roku 1850. Timto kompromisem byla Kalifornie svobodna, na uzemi Utahu a Noveho Mexika o tom mely rozhodnout tyto dva staty samy, Dale jiznim statum bylo povoleno stihat uprchle otroky i v severnich, svobodnych statech a pozadovat jejich vydani. V roce 1854 byl prijat zakon o Kansasu a Nebrasce, ktery stanovil zasadu svrchovanosti lidu a tim de facto zrusil Missoursky kompromis (lid kazdeho jednotliveho statu a uzemi ma jediny pravo rozhodnout o tom, zda v jeho prostoru bude ci nebude otroctvi zavedeno). Od 30. let narustalo abolicionisticke hnuti, ktere bylo jednoznacne pro zruseni otroctvi. Lide v tomto hnuti se snazili take pomoci uprchlim otrokum z Jihu pomoci retezu ukrytu a site pomocniku zvane podzemni draha (Underground railroad). Abolicionisticke hnuti vyvrcholilo v akci pri niz se John Brown a jeho privrzenci pokusili prepadnout v rijnu 1859 federalni skladiste zbrani a munice v Harper's Ferry v zapadni Virginii. Byl vsak chycen a popraven. Stal se ale mucednikem a rozsiril rozpor mezi Severem a Jihem. Rok pote se konaly prezidentske volby, ktere vyhrala dvojice Abraham Lincoln a Hannibal Hamlin. I kdyz ve sve prezidentske kampani neprosazoval zruseni otroctvi a odsoudil cin Johna Browna, bylo Jizanum jasne, ze se smeruje k zruseni otroctvi (mnoho Jizanu ani nerozlisovalo mezi Johnem Brownem a republikanskou stranou). Parlament Jizni Karoliny rozhodl 20.12.1860 na protest proti nominaci Lincolna na funkci prezidenta o odtrzeni od Unie. Postupne se pridalo dalsich sest statu (Mississippi 9.1.1861, Florida 10.1.1861, Alabama 11.1.1861, Georgia 19.1.1861, Louisiana 26.1.1861 a Texas 1.2.1861). Odtrzene staty se prohlasily za Konfederovane staty americke. [odtrzeni.jpg] Valka Padnuti Fort Sumteru a doformulovani stran Valka zacala bitvou o pevnost Fort Sumter v usti charlestonskeho pristavu, na uzemi Jizni Karoliny. V pevnosti bylo unionisticke vojsko, ktere se odmitalo stahnout. Jednotky Konfederace zautocily na pevnost 12. dubna a po 30 hodinach pevnost padla. 15. dubna vola Lincoln 75 000 dobrovolniku do zbrane na obranu Unie. Na Jihu to chapou jako vypovezeni valky. Odtrhavaji se dalsi 4 staty (Virginia 17.4.1861, Arkansas 6.5.1861, Tennessee 7.5.1861 a Severni Karolina 20.5.1861). Odtrzeni Marylandu a tim moznosti, ze by Washington, hlavni mesto Unie, bylo obkliceno staty Konfederace, se podarilo zabranit ustupkem - pozastavenim platnosti Habeas Corpus Act. Obe strany prohlasovaly, ze nebojuji kvuli otroctvi. Konfederace prohlasovala, ze je vedena kvuli pravu statu opustit Unii. Unie prohlasovala, ze je vedena vyhradne za ucelem znovuobnoveni Unie a skonci po jejim znovuobnoveni. Po vypuknuti valky na Severu i na Jihu houfne vstupovali do armady velka mnozstvi dobrovolniku, mladiku, kteri chteli opustit bezny zivot a touzili po dobrodruzstvi. Obe strany pocitaly s rychlym a snadnym vitezstvim, ale hned prvni skutecna bitva, ktera byla u Bull Runu (asi 50 km zapadne od Washingtonu) je z toho vylecila. Bull Run a strategie dobyti Jihu [bull.jpg] V cervenci 1861 se utvorila ve Washingtonu armada pod vedenim Irvina McDowella s asi 30 000 vojaky. Armada mela pouze zbezny trenink, ne dukladnejsi vycvik. Vojaci neumeli provadet slozitejsi manevry ve vetsich formacich. Jizane meli jen vyhodu, ze byli v obrannych postavenich. Bitvu sledovalo velke mnozstvi divaku, kteri jsem prijeli predevsim z Washingtonu podivat se ne porazku Jihu. Skutecnost byla opacna. Proti Severu tu stala armada s generaly: Pierre Gustave Beauregard, Joseph Eggleson Johnston a Thomas Jonathan Jackson. Armada Severu byla porazena a dala se spolu s prihlizejicimi civilisty na utek do Washingtonu. General Jackson v teto bitve ziskal prezdivku Kamenna zed (Stonewall), protoze v bitve stal jako kamenna zed a neustupoval pred silnym utokem Severanu. Jizanska armada byla vitezstvim stejne rozvracena jako unionisticka porazkou, takze nedoslo k pronasledovani unionistu a byla nastesti pro Sever zmarena velika sance dobyt Washington. Po porazce vymenil Lincoln generala McDowella generalem Georgem Brintonem McClellanem. General Winfield Scott navrhl strategii dobyti Jihu (ktera byla nakonec uspesne realizovana generalem Grantem). Strategie mela tri hlavni smery: 1)Potomacka(vychodni) armada ma branit Washington a vyvijet tlak na Richmond. 2)Namornictvo ma vykonavat blokadu pristavu Jihu a neumoznit mu zasobovani ze zahranici. 3)Proniknutim zapadni armady podel trech hlavnich vodnich toku (Mississippi, Tennesse a Cumberlandu) rozdelit Jih minimalne na dve casti - predevsim oddelit od Jihu Texas, ktery byl velkou "zasobarnou" vojaku a potravin. Do jara 1862 se valka soustredovala na namorni blokadu Jihu a nekolik bitev na mori. Na jare 1862 probehly vojenske akce jak na zapade, tak na vychode. [zapad62.jpg] Fort Donelson a Shiloh Na zapade general Ulysses Simpson Grant dobyl 6. unora 1862 na rece Tennessee pevnost Fort Henry a 16. unora Fort Donelson, kde zajal 12 000 muzu. Pri bitve o Fort Donelson ziskal Grant prezdivku "Bezpodminecna kapitulace" ("Unconditional Surrender" = U.S. - zkratka pripominala take inicialy jeho dvou krestnich jmen). Po vitezstvi tahl Grant na jih, ale dopustil se chyby pri rozmistovani vojaku u Shilohu, ktere vyuzil jizansky general Albert Sidney Johnston a rozpoutala se jednodenni krvava bitva. Jizanskou armadu se podarilo vytlacit az druhy den s novymi posilami. Bitva u Shilohu byla jedna z nejkrvavejsich bitev valky s 25 000 obetmi na obou stranach. Zemrel zde jizansky general A.S.Johnston a Grant byl na nekolik mesicu zbaven vedeni. McClellanova anabaze na Richmond [vychod62.jpg] Na vychode McClellan za 3/4 roku velmi dobre vycvicil a vybavil vojsko. Tazeni na jih zahajil az na rozkaz Lincolna v breznu 1862. Z Washingtonu vyplul na lodich a pristal ve Fort Monroe, pevnosti, kterou jiz ovladala Unie delsi dobu na poloostrove tvorenym rekami James a York. Odtud tahnul pomalu na severozapad K Richmondu. U Sedmi borovic (Seven Pines) narazil na jizanskou armadu Josepha Egglesona Johnstona. Na obou stranach byly velke ztraty, vcetne zraneni generala Johnstona. Bitvu vyhrali nakonec unioniste. Veleni jizanske (severovirginske) armady se ujal general Robert Edward Lee, ktery si prizval k sobe generaly Jacksona, Jamese Longstreeta, D.H.Hilla, Ambrose Powella Hilla a Jamese Ewella Browna Stuarta. Lee neustale utocil na unionistickou armadu po sedm dni 26. cervna - 2. cervence, aniz by zvitezil (bitva dostala nazev Sedmidenni bitva). McClellan byl odvolan s armadou zpet do Washingtonu, aby se pripojil k vojskum generala Johna Popea, aby spolecne zautocili na Richmond. Lee chtel McClellana predejit a vyrazil na sever a porazil Popea v druhe bitve u Bull Runu 30. srpna 1862. Pope byl zbaven vedeni a jednotnym velitelem se stal McClellan. Lee prekrocil reku Potomac severne od Washingtonu a dostal se do Marylandu. [virgin62.jpg] Antietam a zmena oficialniho smyslu valky Lincoln se obaval, aby lide na Severu nechteli uzavrit mir za kazdou cenu a tim zastavit agresi z Jihu. Doposud se vedla valka formalne pouze za obnoveni Unie a ne za zruseni otroctvi. Lincoln se rozhodl, ze musi byt dan novy podnet k vedeni valky a tim podnetem melo byt zruseni otroctvi. Doslo tedy ke sepsanim Prohlaseni o osvobozeni cernochu. Ministr Seward rozmluvil Lincolnovi jeho zverejneni, protoze v dobe porazek Severu by bylo chapano jako posledni zoufaly pokus a zatazeni cernochu do valky by mohlo mit opacny vysledek. Pro Prohlaseni bylo podle neho potreba presvedcive vojenske vitezstvi. Severu tentokrat pomohla (ne)stastna nahoda. Jeden z jizanskych generalu ztratil Leeovy rozkazy o planovane dislokaci a planovanych pohybech vsech jednotlivych casti jizanskych vojsk. Papiry nasli unionisticti vojaci, prohledli si je a predali McClellanovi. Ten toho vyuzil a zautocil k potoku Antietam, nedaleko Sharpsburgu, a 17. zari 1862 "vyhral" - de facto bitva byla nerozhodna, ale zastavil Leeuv postup a Lee se stahnul zpet. Bylo dalsi (predevsim po Shilohu) jedna z nejkrvavejsich (jednodennich) bitev valky. Unionisticka armada ztratila 13 000 muzu a armada Konfederace 10 000. Lincoln vyhlasil 22. zari (s platnosti od 1.1.1863) Prohlaseni o osvobozeni cernochu a valka zmenila svuj charakter. Masakr u Fredericksburgu McClellan po bitve u Antietamu nepronasledoval Leea a byl za svoji neschopnost v listopadu zbaven vedeni. Vrchnim velitelem byl jmenovan Ambrose Everett Burnside. Ten prani Bileho domu zacal Leea pronasledovat bez ohledu na blizici se zimu. 13. prosince 1862 zautocil pres zmrzlou reku Rappahannock proti Leeovu vojsku, ktere bylo ale opevneno ve Fredericksburgu. Leeovo vojsko strelbou zmasakrovalo unionistickou armadu aniz by se unioniste vubec dostali blize k jejich pozicim. Unionisticka armada ztratila 12 000 muzu (Jih asi polovinu) a ustoupila. Burnside byl nahrazen Josephem Hookerem. Bitva u Chancellorsvillu Hooker postavil armadu na nohy a vybudoval 130 000-ovou armadu. Vypracoval dobry plan jak zahnat Leeho do Richmondu a koncem dubna 1863 prekrocil reky Rappahannock a Rapidan, aby obesel Leeho ze strany. Hooker ale v bitve ztratil nervy a umoznil tak jizanskym velitelum v cele s Leeem a Jacksonem [vicks.jpg] vyhodne manevrovat a utrpet ve ctyrdenni bitve u Chancellorsvillu na pocatku kvetna 1863 porazku. Ackoliv tato bitva byla Leeovym nejlepsim vitezstvim, ztratil 12 000 v cele s generalem Jacksonem, ktereho omylem za soumraku zastrelili vlastni vojaci. Obkliceni Vicksburgu a padnuti New Orleansu Na zapade ale mezitim vitezili unioniste v cele s generalem Grantem, ktery byl opet od podzimu 1862 velitelem zapadni armady, a generalem Williamem Tecumsehem Shermanem, ktery velel valecnym plavidlum. Grantovi zbyvalo k ovladnuti reky Mississippi dobyt Vicksburg a Port Hudson. Na jihu se vzdal New Orleans pod hrozbou lodnich del admirala Davida Glasgowa Farraguta. Jelikoz Vicksburg nesel dobyt bojem, rozhodl se Grant, ze Vicksburg obklici a vyhladovi. Gettysburg [gettys.jpg] Na vychode jizanska armada rozvazovala o dalsi strategii, zda ma jit na pomoc Vicksburgu nebo zautocit na vychode a rozhodnou bitvou ukoncit valku. K druhe variante se klonil Lee a tak zacal v cervnu 1863 tahnout s vojskem na sever. Prekrocil reku Potomac, prosel Marylandem a dostal se do Pennsylvanie. Hooker odhalil Leeuv manevr a stal mezi nim a Washingtonem. Behem tazeni, po prekroceni Potomacu, jezdecky sbor jizanskeho generala Jamese Ewella Browna Stuarta se stretl s unionistickym jezdectvem generalmajora Pleasanta. Stretnuti bylo nejvetsi jezdeckou bitvou cele americke historie. Pleasant se musel nakonec stahnout, protoze na misto dorazila jizanska pechota. Unioniste ztratili kolem 900 muzu, jizane kolem 500 muzu. V severanske armade doslo 28. cervna k dalsi zmene na velitelskem miste, misto Hookera byl jmenovan general George Gordon Meade. Lee mel sve jednotky roztazene po sirokem prostoru v Pennsylvanii a pokus se je urychlene shromazdit u Gettysburgu, kde byla ve dnech 1.- 3. cervence 1863 svedena jedna z nejdulezitejsich bitev americke obcanske valky. Prvni dva dny byly nerozhodne, jednou vitezila jedna strana, jindy zase druha strana. Nakonec se unioniste opevnili na kopcich jizne od Gettysburgu. Proti temto obrnenym pozicim vedl general George E. Pickett 3. cervence primy utok. Opakovala se situace u Fredericksburgu, ale s prohozenymi stranami. Tentokrat byly strelbou zmasakrovany jizanske oddily. Z 15 000 utocniku se jich vratila do puvodnich pozic necela polovina. Utokem skoncila bitva, Lee ustoupil a nastoupil cestu na jih. Ustoupil ale obratne a neumoznil Meadovi dokoncit vitezstvi. Padnuti Vicksburgu a Fort Hudsonu, bitva u Chattanoogy a Chickamaugy a Grantovo jmenovani velicim dustojnikem [chattan.jpg] 4. cervence 1863 se vzdal Grantovi ve Vicksburgu generalporucik John Pemberton s 30 000 vojaky. General Nathaniel Prentiss Banks dobyl Port Hudson v Louisiane a Mississippi byla ovladnuta. Tim byla asi 1/3 Konfederace odriznuta od zbytku. Na zapade byla na podzim 1863 vybojovana jeste jedna bitva, a to u Chattanoogy a Chickamaugy. Unionisticky general William Rosencrans dobyl 9. zari Chattanoogu a zacal pronasledovat konfederacni armadu v cele s generalem Braxtonem Braggem na jih, do Georgie. Zde se u Chickamaugy odehrala 19. a 20. zari bitva. Vyhrala jizanska armada a unioniste se stahli zpet do Chattanoogy. Jizanska armada mesto obklicila. Unionistickemu vojsku prisli na pomoc se svymi jednotkami Grant a Sherman a 24. a 25. listopadu zahnali jizanskou armadu na utek. Rosencrans byl nahrazen Georgem Thomasem a Bragg Josephem Johnstonem. Lincoln rozpoznal v Grantovi veliciho dustojnika, ktereho dosud marne hledal, a jmenoval ho v breznu 1864 velicim generalem. Grant se pridal k Meadovi na vychode, aby bojoval proti Leemu, a na zapade nechal Shermana, aby bojoval proti Johnstonovi. Grant prestal spolehat na jednu viteznou bitvu a zavedl taktiku vycerpavajici valky (valky, ktera mela postupne vycerpat jizanskou armadu). Grant naridil velitelum, aby zabavovali nebo nicili na Jihu vse, co mohli Jizane pouzit pro vojenske ucely, coz Sherman potom doslovne ukazal v Georgii. Presto toto niceni bylo nutne k vitezstvi. Grantovo tazeni na jih a obkliceni Petersburgu a Richmondu V kvetnu 1864 Grantova armada o sile skoro 120 000 muzu (skoro dvojnasobna proti Leeove) se vydala pres reku Rappahannock na jih do oblasti zvane Divocina, kde se 5.- 7. kvetna strhla krvava tridenni bitva. Bitva v lesnich porostech, krovinach a bazinach byla zmatena a nerozhodna. Unioniste meli pres 2 000 mrtvych, 12 000 zranenych a pres 3 000 pohresovanych muzu. Jizane meli 8-12 000 ztraty, z toho padlo 5 generalu, 6 bylo zraneno (vcetne Longstreeta) a 2 zajati. Grant pokracoval na jih. Obdobna nerozhodna bitva se opakovala u Spotsylvanie 8. az 12. kvetna. Grant se opet stocil doleva a tahl dal na jih. Dalsi podobne stretnuti se opakovalo u Cold Harboru 1. az 3. cervna. Opet se Grant stahl a obklicil Petersburg, ktery pak 9 mesicu oblehal. Unioniste byli dobre zasobeni po rece James, zatimco Leeova armada hladovela. Shermanovo tazeni Georgii a Jizni Karolinou [sherman.jpg] Sherman zatim pronasledoval Johnstonovu armadu Georgii smerem k Atlante. Davisovi se nelibil Johnstonuv neustaly ustup a tak ho nahradil generalem Johnem Bellem Hoodem. "Zbrkly" Hood neustale ne Shermana utocil a tim v lete 1864 ztratil 20 000 muzu. Nejdrive to bylo 20. cervence v bitve u Peach Tree Creek, pak 22. cervence u Atlanty. kdyz Jizane zautocili na jizni kridlo unionisticke armady. U Atlanty ztratili Jizane okolo 10 000 muzu a Severane asi 5 000 muzu. 28. cervence znovu zautocili na Severany u Ezra Church, kde se Severane udrzeli. Severani zacali 20. srpna obklicovat Atlantu. General Hardee se stretl se Shermanem na prelomu srpna a zari u Jonesboro, nacez Hood 1. zari Atlantu opustil, aby se spojil s Hardeem. Ztratil mesto, aby zachranil armadu. Ztraty Severu v techto bojich byly take kolem 20 000 muzu. Sherman vetsinu Atlanty spalil a vydal se 15. listopadu na pochod napric Georgiii k mori, k Savannah. Hood chtel Shermana odlakat a vydal se opacnym smerem na severozapad, pres Alabamu. Sherman to vytusil a oddelil jen vojsko v poctu 30 000 muzu pod vedenim George Thomase, ktery Hooda dostihl a porazil v Tennessee, nejdrive 30. listopadu v bitve u Franklinu a pak 27. prosince v bitve u Nashville. Sherman roztahl svou armadu do pasma od 20 do 60 mil a zacal uplatnovat totalni valku podle prikazu Granta. Zabavoval obili a dobytek,nicil urodu a vse, co mohly vyuzit konfederacni vojska a vytvoril 250 mili dlouhy pas spalene(znicene) zeme. 21. prosince 1864 dobyl Savannah a vydal se na dalsi nicici cestu po Jizni Karoline, kde mimo jine vypalil hlavni mesto, Columbii, kterou dobyl 17. unora 1865. Jizanske tazeni na Washington a prezidentske volby V dobe boju na zapade, se Lee pokusil na vychode jeste jednou zvratit situaci ve prospech Jihu. Lee vyslal k Washingtonu malou armadu pod vedenim general Jubala Andersona Earlyho. Ten proklouzl kolem linii Severanu, dostal se severne od Potomacu a vyrazil na vychod k Washingtonu. Usadil se v Silver Springs, nedaleko Washingtonu. General Grant vyslal proti Earlymu armadni sbor pod velenim generale Horatia Wrighta. Ten Jizany zastavil a zatlacil je do udoli reky Shenandoah, kde se ale Jizane uchytili. Ve Washingtonu probihala kampan na prezidentske volby. Copperheadi, radikalni skupina severanskych demokratu odmitajicich valku, podporovali jako Lincolnova protikandidata McClellana,a to castecne proti jeho vuli. Volby vypadali jako referendum o dalsi valce. I sam Lincoln ztracel nadeji, ze bude znova zvolen. Grant vyslal sveho velitele jezdectva, Phila Sheridana, proti Earlymu do udoli Shenandoah. Sheridan zautocil a porazil Earlyho 19. zari 1864 u Winchestru a prinutil ho k ustupu. Za mesic na to, 19. rijna uderil na Earlyho znova a definitivne ho porazil u Cedar Creek. Pote 8. listopadu Lincoln vyhrava volby. Cesta k Appomatoxu a jizanska kapitulace [appom.jpg] K demoralizaci jizanske armady obklicene u Petersburgu a Richmondu prispely zpravy o porazce Earlyho, o pustosivem tazeni Shermana na jihu a to, ze 13.- 15. ledna 1865 padla pevnost Fort Fisher, ktera chranila usti reky ve Wilmingtonu v Severni Karoline. Fort Fisher byl posledni pristav, kterym mohla Konfederace dostavat zasoby a jejim padnutim byla Konfederace definitivne odriznuto od okolniho sveta. Na jare se pokusil Lee vymanit z Grantova obkliceni a spojit se s Johnstonovymi jednotkami v Severni Karoline. Lee zautocil 25. brezna 1865 na unionistickou pevnost Fort Stedman, ale utok selhal. Grant vyslal sbor pod vedenim Sheridana na Leeovo prave kridlo a v bitve u Five Forks 1. dubna byl Lee definitivne prinucen k ustupu. Opustil Petersburg a Richmond. Prezident Jefferson Davis jiz pred tim uprchl vlakem z Richmondu do Georgie, kde byl 10. kvetna zajat. Grant vyslal na ji jizdni oddily generala Philipa Sheridana, aby Leeovi znemoznily spojit se s Johnstonem a tlacily Leea na zapad. U Appomatoxu zaskocil Leea Sheridan a s Grantem ho obklicili. Grant mel sedmdesat az osmdesat tisic dobre vyzbrojenych a zasobovanych muzu. Lee mel sice asi 30 000 muzu, ale zbrane mela jen polovina. Lee uz nechtel dal bojovat a nechat zabijet sve vojaky, a proto 9. dubna 1865 v soudni budove v Appomatoxu se setkal s Grantem a podepsal kapitulaci. Johnstonova vojska se vzdala Shermanovi 18. dubna pobliz Durhamu v Severni Karoline. 26. kvetna byla uzavrena v Trans-Mississippi dohoda s ucinnosti od 2. cervna mezi Taylorem a Kirgy-Smithem (oba za Jih) s Edwardem Richardem Spriggem Canbym (za Sever) o definitivnim ukonceni organizovaneho vojenskeho odporu. Zaver Americka obcanska valka a cernosi At se na pocatku valky jeji duvody vysvetlovaly ruzne, hlavni duvod, o kterem se zpocatku valky nehovorilo, bylo otroctvi. Na Jihu se ho nechteli za zadnou cenu vzdat a na Severu bylo cim dal vice moralne nepripustne. V prubehu valky Lincoln videl, ze bude muset tento hlavni duvod rici verejne. Byly pro to dva duvody: 1)Na Sever utikalo mnoho otroku z Jihu, kteri byli ochotni za svou svobodu bojovat. Unionisticti generalove nevedeli, jak se k nim chovat, protoze na jedne strane o bojechtive muze nebylo nazbyt, ale na druhe strane riskovali zneprateleni otrokaru v pohranicnich statech (napr. v Marylandu). 2)Na Severu upadala valecna moralka a lide volali po miru za jakoukoliv cenu, za jakekoliv ustupky Jihu. Byl potreba dat novy, moralneji presvedcivejsi duvod pro valku nez pouhe obnoveni Unie. Z techto duvodu bylo 22. zari, s platnosti od 1. ledna 1863, zruseno otroctvi ve vsech statech Unie (i v docasne odtrzenych). V armade Severu pak slouzilo kolem 200 000 cernochu (asi 10% celkove armady) a asi 38 000 z nich padlo. Trinacty dodatek, jimz se rusilo otroctvi, byl ratifikovan tremi ctvrtinami statu 18. prosince 1865. Nerovnopravnost a rasismus ale pretrvavaly dal. Americka obcanska valka a zeny Zatimco muzi byli ve valce, zeny se musely starat o celou domacnost, popr. jeste o farmu, vcetne tezkych praci, ktere delali vzhledem k sve telesne stavbe do te doby muzi. Zeny hromadne vstupovaly do valky, a to do nemocnic a valecnych lazaretu, kde se setkavaly s velkym utrpenim a neustalou smrti, coz melo vliv na jejich mysleni. Zeny ziskaly nove ulohy v pracovnim zivote. Pracovaly v municnich tovarnach, na uradech a vsude tam, kde nebylo potreba vojaku. Po skonceni valky se sice vetsina zen vratila k tradicnim uloham v domacnosti a ve spolecnosti, presto neslo zmenit mysleni lidi na predvalecny stav. Shrnuti a "nej" americke obcanske valky Americka obcanska valka mela krome odstraneni otroctvi zajistit jeste znovuobnoveni Unie a upevneni moci federalni vlady. Toto vse bylo za velikou cenu dosazeno. Unie byla opet sjednocena, i kdyz nebyla jednotna, panovaly zde nadale velke rozdily politicke, ekonomicke, rasove a jine. Federalni vlada posilila svoje postaveni. Autori se shoduji, ze mela nekolik "nej" (predevsim v zapornem smyslu): Byla to (vedle valky za nezavislost) nejvyznamnejsi udalost americkych dejin. Byl to posledni valecny konflikt na uzemi Spojenych statu. Byla to nejtragictejsi udalost v historii Spojenych statu. Byl to nejvetsi valecny konflikt na severoamerickem kontinente (srovnatelny snad jen s Mexickou obcanskou valkou). V ozbrojenych silach Unie slouzilo 2 772 408 muzu. Z toho 75 215 v radach pravidelnych pluku,1 933 779 v dobrovolnickych jednotkach, 46 347 muzu povinne odvedenych a 73 607 zaplacenych nahradniku. Unie zformovala behem valky 1 666 pluku pechoty spolu s 306 dalsimi nezavislymi rotami, 57 pluku delostrelectva, 232 baterii polniho delostrelectva, vedle 22 baterii tezkeho delostrelectva. Na strane Konfederace bojovalo podle odhadu asi 1 227 890 az 1 406 180 muzu. Vzniklo 259-642 pesich pluku a 85-163 pesich praporu, ktere byly zarazeny v aktivni armade Konfederace behem jeji existence, spolu s dalsimi 62 nezavislymi pesimi rotami. Vzniklo take 227-261 baterii lehkeho polniho delostrelectva a 127-137 pluku jezdectva, spolu s 47-143 prapory. Byla to nejkrvavejsi valka v dejinach USA: vice nez 630 000 muzu v ni padlo nebo zemrelo nasledkem nejake nemoci (coz je vic nez ve vsech ostatnich americkych valkach dohromady - napr. v 2.svetove valce zemrelo kolem 450 000 Americanu, v Koreji kolem 33 000, ve Vietnamu pres 50 000,...), 50 000 muzu se vratilo domu s jednou ci dvema amputovanymi koncetinami. Byla to jedna z prvnich modernich valek (ve smyslu hromadneho zabijeni a zmeny valecne taktiky,t.j. Napoleonskych principu), ("...zabijeni bylo z valne casti odtazite, neosobni a mechanicke. Boj muze proti muzi tu byl spise vyjimkou nez pravidlem. Stale hojnejsi pouzivani drazkovych del a rucnic s vrtanymi hlavnemi zpusobilo, ze se krveproliti odbyvalo vetsinou na dalku, nikoliv tvari v tvar protivnikovi" - Dejiny Statu/USA strana 322). Byl poprve v dejinach souzen valecny zlocinec. Byl to velitel tabora Camp Sumter v Andersonvillu, Heinrich Wirz, ktery byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Fotografie z toho tabora jsou podobne fotografiim z nemeckych koncentracnich taboru. Byla jedna z nejvice bratrovrazednych valek v dejinach: mnoho dustojniku stojicich proti sobe byli pratele nebo ve vztahu nadrizeny-podrizeny z jedne a teze skoly - vojenske akademie ve West Pointu (United States Military Academy). Mela nejvice vliv na zmenu nazoru Americanu na valku, cernochy, zeny,... Byla jako jedna z prvnich dokumentovana ne fotografiich. Mela za nasledek ohromny rozvoj vojenske zasobovaci spravy (logistiky). Vedla k rozmachu prumyslove vyroby a novych vynalezu v oblasti zbrojni techniky (moderni delostrelectvo, nove opakovaci pusky, telegraf, zakopy,...). Vedla ke zdokonaleni lekarske sluzby. Americka obcanska valka se stala soucasti folkloru, jistou soucasti americke kultury. Jih sice prohral, ale prohral se "cti", nevedla k vetsimu rozsireni rozporu mezi Severem a Jihem, lide na ni vzpominaji s jistou mirou nostalgie, poradaji uniformovane srazy a predvadeji prubehy jednotlivych boju (jako napr. Francouzi bitvu u Slavkova). Pouzita literatura: * Leonid Krizek a kol.: Americka obcanska valka * George B. Tindall, David E. Shi: Dejiny Statu/USA, NLN s.r.o., Praha, 1994 * Peter Scha:fer: Prezidenti USA, Mlada fronta, Praha, 1995 _________________________________________________________________ (c) Radek Klempera 1995 HTML design (c) Radek Klempera 1998 [back.gif] [amovalka?000080]