Mal˜ kurs sebeobrany proti mas ‘i mozku (Dr. Franti¨ek Koukol¡k €RO2 Meteor - v˜pisky z po©ad–) Mas ‘ mozku je chytr  a prolhan  sest©enice kritick‚ho my¨len¡. Kritick‚ my¨len¡ je pe‡liv‚ a uv ‘en‚ rozhodnut¡ o tom, zda nˆjak‚ tvrzen¡ p©ijmeme, odm¡tneme nebo zda se £sudku o nˆm z©ekneme. Kritick‚ my¨len¡ z rove¤ rozhoduje o stupni jistoty, s n¡‘ k tˆmto t©em z vˆr–m dosp¡v me. Jak pracuje mas ‘ mozku s pravidly kritick‚ho my¨len¡? Pravidlo vˆcnosti Dejme tomu, ‘e pan Nov k ©ekne v˜rok "A", kter˜ se n m v–bec nehod¡. Mas ‘ mozku prov dˆn  poru¨en¡m pravidla vˆcnosti se prov d¡ osmi r–zn˜mi zp–soby. V¨echny maj¡ spole‡n˜ jmenovatel. O v˜roku "A" mas ‘ mozku v–bec nemluv¡. Mluv¡ osmi zp–soby o nˆ‡em jin‚m. Nejjednodu¨¨¡ varianta prohl s¡, ‘e pan Nov k m  n¡zkou inteligenci, nic nepochopil, proto‘e nic pochopit nedok ‘e, o vˆci nic nev¡, byl, je nebo se chyst  b˜t ‡lenem nˆjak‚ strany, pije a nejsp¡¨ taky krade a kdov¡, co v¨echno dˆlal jeho tat¡nek. Tomu se ©¡k  "argumentum ad hominem". M¡sto o v˜roku "A" mas ‘ mozku ‡ernˆ promluv¡ o ‡lovˆku, kter˜ v˜rok "A" pronesl. Ani ve druh‚m p©¡padˆ mas ‘ mozku nemluv¡ o v˜roku "A". Nam¡sto toho se odvol  na lid. K tomu nap©¡klad slou‘¡ takzvan‚ "pr–zkumy ve©ejn‚ho m¡nˆn¡". Nejjednodu¨¨¡ podoba tohoto druhu mas ‘e mozku je reklama. Na¨e auto je ve sv‚ t©¡dˆ nejprod vanˆj¨¡ auto, nemˆl byste si je tak‚ koupit? A zcela podobnˆ: Volebn¡ preference strany X raketovitˆ stoupaj¡, co‘ je "argumentum ad populum". I do t©etice mas ‘ mozku m¡sto o v˜roku "A" dle okam‘it‚ pot©eby pohovo©¡ buƒ o velk‚, nebo naopak o mal‚ minulosti n roda. V na¨em p©¡padˆ buƒ o zlat˜ch ‡esk˜ch rukou, vynal‚zavosti a vtipu nebo naopak o ‡ech ‡kovstv¡, provincializmu, zabednˆnosti, intoleranci a xenofobii, ‡¡m‘ se m¡sto argumentace odvol v  na tradici. Ve ‡tvrt‚m p©¡padˆ mas ‘ mozku m¡sto vˆcn‚ho rozboru v˜roku "A", podle pot©eby a c¡le sdˆl¡, co si o v˜roku mysl¡ svat˜ Otec, Albert Einstein, ¨pi‡kov˜ pˆvec popmusic, Dalajl ma, prezident Reagan a prezidentka ‡esk˜ch erotick˜ch slu‘eb. M¡sto argumentace se v tomto p©¡padˆ mas ‘ mozku odvol v  na autoritu. U‘ije tedy "argumentum ad verecundiam" V p t‚m p©¡padˆ mas ‘ mozku promluv¡ o nep©¡jemn˜ch d–sledc¡ch, kter‚ zast v n¡ v˜roku "A" bude m¡t, ani‘ by v˜rok "A" v–bec byl zve©ejnˆn. Tomu se ©¡k  "argumentum ad vacuorum". Ani v ¨est‚m p©¡padˆ mas ‘ mozku nepromluv¡ o argumentu "A", le‡ vzt hne chvˆj¡c¡ se ruku a dojemnˆ ©ekne: "Pod¡vejte se, jak stra¨n‚ budou n sledky, kolika lidem ubl¡‘¡, kolik srdc¡ zlom¡, jak to bude nespravedliv‚, jak mus¡me b˜t pokorn¡, jak to ohroz¡ va¨e bytostn‚ z jmy a vnou‡ tka." €¡m‘ se m¡sto my¨len¡ oslov¡ soucit a milosrdenstv¡. To je "argumentum ad misericordiam" A jak vypad  sedm˜ druh poru¨en¡ pravidla vˆcnosti? Nap©¡klad: Soud nedok zal poru¨en¡ z kon–, tud¡‘ firma XY nezavinila vznikl‚ ¨kody. M¡sto argumentace se v tomto p©¡padˆ mas ‘ mozku odvol v  na nevˆdomost. Toti‘ z toho,‘e nˆco nebylo dolo‘eno nebo se nedok zalo, nutnˆ nevypl˜v  pravdivost jin‚ho v˜roku. A t¡m jsme se dostali k argument–m "ad ignorantiam". A co ten osm˜ druh? Samoz©ejmˆ, ‘e se opˆt nemluv¡ o v˜roku "A". M¡sto toho mas ‘ mozku prav¡: "Ale v‘dyŸ ty v tom, du¨inko, jede¨ taky, tak co chce¨, pro‡ o tom mluv¡¨?" €emu‘ odborn¡ci ©¡kaj¡ argument "tu quo" nebo-li ty tak‚, ‡lov¡‡ku. Uka‘me si, jak mas ‘ mozku poru¨uje pravidla, kter  se t˜kaj¡ p©edpoklad– nˆjak‚ho £sudku. NeboŸ va¨e logika m–‘e b˜t naprosto dokonal , le‡ z myln‚ho p©edpokladu m–‘e vyvodit jakkoli dokonal  logika jen myln˜ z vˆr. Prvn¡m velmi roz¨¡©en˜m poru¨en¡m pravidel, kter  se t˜kaj¡ nˆjak‚ho £sudku, je skute‡n‚ nebo p©edst¡ran‚ p©esvˆd‡en¡, ‘e potom znamen  proto. Pr vˆ tento druh p©esvˆd‡en¡ je j drem magick‚ho my¨len¡. P©¡klad st©edovˆk˜: V rohu m¡stnosti byla star  zpocen  ko¨ile. Za t˜den na n¡ byly vidˆny sedˆt dvˆ mal‚ my¨i, z toho plyne, ‘e se my¨i rod¡ ze star‚ zpocen‚ ko¨ile. Jin˜ st©edovˆk˜ p©¡klad: Bˆta dostala s‚rii epileptick˜ch z chvat–, pak n sledoval dobyt‡¡ mor a pan starosta ztratil potenci, z toho plyne, ‘e Bˆta je posedl , obcuje s ƒ blem, a je tedy ‡arodˆjnice. Kritick‚ my¨len¡ na rozd¡l od magick‚ho ©¡k , ‘e potom v–bec nemus¡ znamenat proto. Odborn¡k ©¡k  "post hoc non es propter hoc". Tedy z toho, ‘e ud lost "B" n sleduje po ud losti "A", v–bec nemus¡ plynout, ‘e jsou v p©¡‡inn‚ souvislosti. P©¡klad novovˆk˜: Republik nsk˜ president Bush ve©ejnˆ pok ral tehdej¨¡ho guvern‚ra st tu Arkansas, demokrata Clintona, ‘e se st tn¡ v˜daje za posledn¡ch nˆkolik let pod jeho spr vou zdvojn sobily. Bush v¨ak ne©ekl, ‘e se v sousedn¡m st tu Missouri, jen‘ byl pod spr vou republik nsk‚ho guvern‚ra, zdojn sobily tak‚. Bush tak‚ ne©ekl, ‘e se ve stejn‚m obdob¡ v˜daje zdvojn sobily prakticky ve v¨ech anerick˜ch st tech, neboŸ feder ln¡ vl da p©esunula t‚mˆ© v¨echny ve©ejn‚ v˜daje na vl dy jednotliv˜ch st t–. Bush nelhal, jen mas¡roval mozky. Tak‘e budete-li naslouchat kritick˜m ©e‡em politik–, buƒte v¡ce ne‘ pozorn¡ a chtˆjte vˆcn‚ £daje, zvl ¨tˆ v tˆch oblastech, o nich‘ politik nemluv¡. P©¡kladem jednoho z nejprost¨¡ch poru¨en¡ pravidel, je‘ se t˜kaj¡ p©edpokladu, b˜v , kdy‘ se mas ‘ mozku us pne t©eba na nˆkoho, kdo r d a dlouho listuje internetem a prohl¡‘¡ spoustu str nek. Mas ‘ mozku prav¡: Teda, ten si tam tu pornografii mus¡ u‘¡vat! že‡eno jin˜mi slovy - mas ‘ mozku vol¡ ze slo‘it‚ho a mnohostrann‚ho jevu jen jedinou izolovanou a pro dan‚ho jedince nev˜hodnou str nku. Dal¨¡m poru¨en¡m pravidel t˜kaj¡c¡ch se p©edpokladu je chyba, kter‚ se ©¡k  ukvapen‚ zobecnˆn¡. P©¡klad: Pan¡ Nov kov  d¡ ke sv‚mu mu‘i:"Koukej, jak dokonale dne¨n¡ horoskop p©edpovˆdˆl, co se bude d¡t s Bo‘enkou." Pan Nov k odpov¡d :"No jo, ale..."Pan¡ Nov kov :"’ dn‚ ale, na tom prostˆ mus¡ nˆco b˜t, jinak by to tak nevy¨lo." Dal¨¡mu poru¨en¡ pravidel p©edpokladu se ©¡k  kluzk˜ svah, jeho j drem je tvorba logicky vypadaj¡c¡ho ©etˆzu, po nˆm‘ se sklouznete p©esnˆ tam, kde v s mas ‘ mozku chce m¡t. Skryt˜m principem je, ‘e n sledn˜ ‡l nek ©etˆzu neplyne z ‡l nku p©edchoz¡ho se stoprocentn¡ jistotou. P©¡klad: Ve veden¡ levicov‚ strany jsou kryptokomunist‚, dostanou-li se k moci, za‡ne vyvlast¤ov n¡, d–sledkem bude centralizovan˜ policejn¡ st t. Nebo t˜‘ p©¡klad naruby: Ve veden¡ pravicov‚ strany jsou zastoupeni p©edstavitel‚ ciz¡ch monopol–, dostanou-li se k moci, zni‡¡ hospod ©stv¡ t‚to zemˆ, d–sledkem bude, ‘e z n s vznikne kolonie pat©¡c¡ do t©et¡ho svˆta. P t‚ poru¨en¡ se prov d¡ prost˜m odveden¡m pozornosti od t‚matu. P©¡klad: Spole‡nost "X" je napadena, ‘e m¡sto zaveden¡ v˜roby a zaji¨tˆn¡ dvou set pracovn¡ch m¡st, jak by to odpov¡dalo privatiza‡n¡mu projektu, rozprod v  stroje, budovy i pozemky. Odpovˆƒ spole‡nosti "X": Principem na¨¡ ‡innosti je svobocn‚ podnik n¡. Jestli‘e kdokoli kritizuje princip svobodn‚ho podnik n¡, pak je jasn‚, o koho jde. Ohromnou ¨estou kapitolou poru¨ov n¡ pravidel, kter  se t˜kaj¡ p©edpoklad–, jsou zkreslen‚ statistiky a statistick‚ chyby. Ka‘d˜ ‡lovˆk by mˆl b˜t v¡ce ne‘ opatrn˜, kdy‘ je mu p©edlo‘ena jak koli statistika, kter  jej m  o nˆ‡em p©esvˆd‡it. Dennˆ vyu‘¡van˜ p©¡klad ©¡k : J  m m k obˆdu dva ©¡zky, ty nem ¨ ‘ dn˜, z ‡eho‘ plyne,‘e ka‘d˜ z n s m  k obˆdu pr–mˆrnˆ jeden ©¡zek. U‘it¡ a zneu‘it¡ statistiky jsou vˆnov ny cel‚ knihovny. Posledn¡ p©¡klad poru¨ov n¡ pravidel p©edpokladu se d  popsat v˜rokem: "Kdo nejde s n mi, jde proti n m." že‡eno jin˜mi slovy, tento druh mas ‘e mozku vybere z dan˜ch mo‘nost¡ dvˆ nebo t©i a postav¡ je do fale¨n‚ho protikladu. Red herink, doslova ‡erven˜ slane‡ek, odv d¡ pozornost od t‚matu k nˆ‡emu jin‚mu, nejl‚pe citovˆ v˜znamn‚mu. V nevinn‚ podobˆ se ‡erven˜ slane‡ek mihne bˆhem kr tk‚ho rozhovoru, p©i nˆm‘ se zna‡nˆ baculat  d ma nam havˆ cpe do ¨at– a pt  se, zda v nich nevypad  tlust . Jej¡ p©¡tel celkem rozumnˆ pohovo©¡ o tom, jak kr sn˜ m  d ma n hrdeln¡k a o‡i. V podobˆ p chnouc¡ zam v  ‡erven˜ slane‡ek oc skem z obrazovky, na n¡‘ polo‘¡ report‚r ot zku na pokles re ln‚ho p©¡jmu d–chodc– expertovi. Ten odvˆt¡, ‘e se p©¡jmy mlad˜ch rodin s dˆtmi za‡¡naj¡ bl¡‘it p©¡jm–m d–chodc–. Kdy‘ to dob©e dopadne, dos hne expert dvou vˆc¡: za prv‚ se vyhne odpovˆdi, kterou by jeho nad©¡zen¡ nesli nelibˆ, po¨tve mlad‚ rodi‡e proti d–chodc–m a d–chodci se zastyd¡, co zas chtˆj¡, kdy‘ jsou tu rodi‡e s mal˜mi dˆtmi. Mas ‘ mozku miluje analogie, zvl ¨tˆ, kdy‘ jsou obohaceny metaforami. Propou¨tˆn¡ z pr ce nen¡ propou¨tˆn¡, ale ze¨t¡hlov n¡ podniku, p d do ‘ivota na soci ln¡ podpo©e je p dem do soci ln¡ s¡tˆ, dod v  se, ‘e do mˆkk‚ s¡tˆ, zdra‘ov n¡ nen¡ zdra‘ov n¡, ale narovn v n¡ pok©iven˜ch cen. Zaml‡ov n¡ skute‡nosti je dal¨¡ radostn  ‡innost mas ‘e mozku. Uv d¡-li se p©¡jem l‚ka©– a zdravotn¡ch sester st tn¡ch za©¡zen¡, uvede se nej‡astˆji pr–mˆrn‚ ‡¡slo, kter‚ se porovn  s p©¡jmem kvalifikovan˜ch lid¡, z rove¤ se nap¡¨e, o kolik jejich p©¡jem stoupl za posledn¡ roky. Jen m lokdy se k tomu nap¡¨e, ‘e v tomto p©¡jmu jsou zapo‡teny slu‘by, kter‚ znamenaj¡ podstatnˆ del¨¡ pracovn¡ dobu, v‡etnˆ no‡n¡ pr ce, ne‘ je tomu u jin˜ch kategori¡. M¡ra inflace a r–st cen za stejn‚ obdob¡ p©itom nejsou uvedeny t‚mˆ© nikdy. O tom, ‘e re ln˜ p©¡jem l‚ka©– a sester st tn¡ch zdravotn¡ch za©¡zen¡ ve skute‡nosti sp¡¨e kles , je ticho. Ponˆkud nam havˆj¨¡ je pro mas ‘ mozku postup, jemu‘ se ©¡k  redukcio ad absurdum. Postup m  uk zat, ‘e jakkoli opr vnˆn˜ soud nebo £sudek je buƒ nesmysl nebo vede ke dvˆma z vˆr–m, kter‚ se vz jemˆ vylu‡uj¡. P©i vhodn‚ volbˆ slov (jazyk je velik˜) tak lze u‡init i s tˆmi nejpravdivˆj¨¡mi soudy a £sudky na svˆtˆ. Politici, politologov‚, novin ©i, pr vn¡ci, teologov‚ i filozofov‚, kte©¡ to chtˆj¡ nˆkam dot hnout, mus¡ m¡t tento postup v mal¡‡ku. D  se j¡m dok zat nebo zam¡tnout t‚mˆ© cokoli. Uvedu st©edovˆk˜ my¨lenkov˜ p©¡klad: Ka‘d˜ d–sledek m  p©¡‡inu. I tato p©¡‡ina je d–sledkem jin‚ p©¡‡iny, takto bychom mohli j¡t pod‚l ©etˆzu d–sledk– a jejich p©¡‡in do nekone‡na, co‘ jest absurdn¡. Mus¡ tedy b˜t jedna jedin  p©¡‡ina, a tou je B–h. žetˆz p©¡‡in a d–sledk– v nˆm kon‡¡. St©edovˆk˜ my¨lenkov˜ p©¡klad z¡skal o nˆco pozdˆji mlad¨¡ho brat©¡‡ka, jen‘ prav¡: Na za‡ tku v¨ech p©¡‡in a jejich d–sledk– si m–‘eme p©edstavit jedinou p©¡‡inu v¨eho, Boha, jen‘e i tato p©¡‡ina mus¡ m¡t nˆjak˜ d–vod. Pokud by ho nemˆla, je absurdn¡. žetˆz d–sledk– a jejich p©¡‡in se tedy donekone‡na t hne. Milovan‚ a rozs hl‚ a p©ehojnˆ vyu‘¡van‚ p©¡buzenstvo ‡erven‚ho slane‡ka jsou Morany. Morana je vycpan  figura. Symbolizuje zimu a smrt. Na ja©e se za kolektivn¡ch zpˆv– h z¡ do ©eky. Stejnojmenn˜ postup mas ‘e mozku uchop¡ libovoln˜ argument a p©etvo©¡ jej podle sv‚ho. Vˆt¨inou upl c  slou‡eninu mezi idiotem a satan ¨em, kter  m  s p–vodn¡ argumentac¡ spole‡n‚ jen jm‚no. Pak jej za kolektivn¡ho zpˆvu sv˜ch p©¡vr‘enc– zni‡¡. Zat©epete-li s kter˜mikoli novinami, v nich‘ prob¡haj¡ tak zvan‚ polemiky, padaj¡ z nich Morany v houfech, nic nov‚ho. Nˆkdy prostoduch , jindy velmi z ludn  je mas ‘ mozku vyu‘¡vaj¡c¡ argumentaci v kruhu. Tato mas ‘ mozku ‡asto odpov¡d  na nˆjakou skrytou nebo zjevnou ot zku. Ve skute‡nosti je takov  ot zka p©edem p©ipraven  skryt  odpovˆƒ, kterou maj¡ poslucha‡i p©ijmout. Nap©¡klad pan Nov k prohl s¡: jsem proti legalizaci drog v jak‚koli podobˆ, a to v‡etnˆ marihuany. Drogy stoj¡ zdrav¡ a ‘ivoty. Odpovˆƒ: V po© dku, a co kdybychom si pohovo©ili o alkoholu a tab ku, kolik ty stoj¡ zdrav¡ a ‘ivot–. M lokdo si v tu chv¡li uvˆdom¡, ‘e ot zka nen¡ logicky navazuj¡c¡m v˜rokem. Jak se br nit mas ‘i mozku, kter  p©edem nachyst  odpovˆƒ, je‘ se tv ©¡ jako ot zka? Cht¡t, aby pro p©edkl dan‚ tvrzen¡ byly sneseny dal¨¡, a to odli¨n‚ argumenty. P©itom je nutn‚ d vat pozor, bˆ‘nˆ se st v , ‘e takzvanˆ nov˜ a odli¨n˜ argument je argument star˜, jemu‘ mas ‘ mozku prop–j‡ila nov‚ slovn¡ ¨ati‡ky. Jin˜m milovan˜m n strojem mas ‘e mozku je dvojzna‡nost pojm– a jejich spojen¡. Velmi ‡asto se v n¡ skr˜v  sou‡asnˆ argumentace v kruhu, neboli ot zka, kter  je sou‡asnˆ ‘ danou odpovˆd¡. V tomto ohledu jsou klasick  prohl ¨eni mocnost¡ v¨ech dob a v¨ech m¡st po‡¡naje star˜m Egyptem dodnes, kter  po invazi do sousedn¡ zemˆ pronesou: Na¨e vojensk  operace nebyla, opakujeme nebyla ‘ dnou invaz¡. Invaze by znamenala poru¨en¡ svrchovan˜ch pr v na¨ich p© tel. A kdo by n m mohl p©i‡¡tat takov˜ £mysl. Na¨e vojensk  operace byla prost˜m v˜sledkem ‡innosti na¨ich ozbrojen˜ch sil. Jej¡m smyslem je, no a na tomto m¡stˆ se podle m¡sta a doby dopl¤uje nap©¡klad: ochrana bo‘sk˜ch a svat˜ch pr v, vymo‘enost¡ demokracie, £zemn¡ celistvosti, a tak d le. Jin˜ z vˆre‡n˜ p©¡klad: P©i‡¡t  se skupinˆ Mounty Python, ta pravila: Jsi zrozen z nicoty, do nicoty se vr t¡¨. M ¨ tedy co ztratit? Nem ¨. Tak‘e se na ‘ivot z sadnˆ d¡vej z t‚ lep¨¡ str nky. (odvys¡l no v pr–bˆhu roku 1998)