Snˆhurka a sedm trpajzl¡k– Bylo jednou jedno kr lovstv¡, a tomu kr lovstv¡ vl dnul moudr˜ kr l. Ten kr l byl dlouhou dobu svobodn˜ otec. Mˆl jedinou, pravdˆpodobnˆ i vlastn¡, dceru jm‚nem Snˆhurka. Byla to kr sn  d¡venka s alabastrovˆ b¡lou plet¡ od pr ¨ku do pe‡iva a jasnˆ modr˜ma o‡ima se zarudl˜m bˆlmem, proto‘e mezi jej¡m salonkem a chodboou byly mas¡vn¡ l¡tac¡ dve©e. Mˆla n dhern‚ hust‚ ©asy - na ka‘d‚m oku nejm‚nˆ 2. Budila dojem citliv‚ osoby, neboŸ v koutku se j¡ neust le leskla slza. Jej¡ kr snˆ tvarovan˜ nos nek bambulovit‚ho tvaru p©ekr˜val uzardˆl‚ rty mrtvoln‚ barvy. D¡v‡in p–vab podtrhovala mohutn  k¨tice - 3 ‡ern‚ vlasy, kter‚ si ka‘d‚ r no pro‡es vala sv˜m zlat˜m kart ‡em. Jednoho dne se kr l o‘enil. Byl to prost˜ civiln¡ s¤atek s nˆjak˜mi tˆmi uboh˜mi 500 hosty. Snˆhur‡ina macecha byla zl  ! Ka‘d˜ ve‡er zavelela "Vy‡–rat, vy‡istit zuby a sp t !" Takhle zl  macecha mˆla podl‚zav‚ zrcadlo. Poka‘d‚, kdy‘ se p©ed nˆj postavila, osleplo, aby kr lovna nevidˆla sv–j plnovous. Proto se musela uch˜lit k jin˜m sdˆlovac¡m prost©edk–m. Hned nato, co Snˆhurka ode¨la do sklepa, kam chodila z l‚‡ebn˜ch d–vod– proti astma, sp t, macecha ve sv‚m pokoji odkryla trezor za obrazem Mony Sk©eta od da Vincka, vyndala kouzelnou u‡ebnici biologie, ©knouce: "’ule, ‘ule, bi‘ule, ty nevdˆ‡n  kn¡‘ko, ©ekni, kdo je nejdokonalej¨¡ ‡lovˆk. S postavou pevnou slo‘enou z dokonal˜ch eukaryotn¡ch bunˆk, s p te©¡ rovnou jak ¨ikm  vˆ‘ v Pise a mysl¡ bystrou a jasnou jak benz¡nov  stud nka, kde plynov˜ je les, kde sta‡¡ ¨krtnout z palkou a let¡¨ do nebes." Kn¡‘ka se zachvˆla, zavrzala, zask©¡pˆla a nalistovala l‚ty opot©ebovanou str nku sv˜ch znalost¡, kam napsala: "U‘ 17 let ti p¡¨u, ‘e je to Snˆhurka. To je takov˜ probl‚m to pochopit, nebo pot©ebuje¨ kontaktn¡ ‡o‡ky ?" Kr lovnu jako v‘dy popadl vztek s takovou intenzitou, ‘e vypadala jako p©i z chvatu padoucnice. Kdy‘ se uklidnila, za‡ala osnovat, sp© dat a pl novat, jak se p–vabn‚ nevlastn¡ dceru¨ky zbavit. Pot‚, co shl‚dla comixov˜ seri l o ›moulech v Rud‚m pr vu, Snˆhur‡in osud byl zpe‡etˆn. Star˜ hajn˜ ji zavedl do lesa a tam ji ponechal. Tajnˆ doufal, ‘e ji potk  stejn˜ osud jako Maugl¡ho. Snˆhurka ¨la lesem, a kdy‘ opustila hranice rezervace, vzdala se nadˆje, ‘e se hajn˜ vr t¡. €¡m d le ¨la, t¡m v¡ce se m¡sto kolem n¡ za‡alo podobat de¨tn˜m prales–m. Tu visel z li ny had, tu bˆ‘el lev po‘¡raj¡c¡ mr¨inu zebry, a ‡as od ‡asu na n¡ za£to‡il nˆjak˜ ten orel skaln¡. Kdy‘ vy¨plhala a‘ k £pat¡ Kiliman‘ ra, objevila malou chaloupku. Aby ji nikdo nemohl p©ekvapit, postavila se p©ed dve©e a r znˆ je rozkopla. Uvnit© sedˆlo 7 trpajzl¡k– na zemi kolem ohnˆ. Nemˆli nic ne‘ sv‚ ¨aty. Dobrotiv  Snˆhurka se nemohla na jejich ‘ivotn¡ £rove¤ pod ostr˜m minimem d¡vat. Jako prav  venkovanka z New Yorku zapo‡ala sv‚ d¡lo t¡m, ‘e ka‘d‚mu p©edur‡ila nˆjakou pr ci. Tomu k cet stromy, tomu vyplevelit zahr dku. T©et¡ vykon val tesa©sk‚ a pokr˜va‡sk‚ pr ce. €tvrt˜ se postaral o zaveden¡ elekt©iny. P t˜ byl zedn¡k, kter˜ m¡chal maltu na d–m a ve voln‚m ‡ase dˆlal asfaltovou cestu. Co kdyby tam nˆkdy vedla d lnice ! ›est˜ se postaral o ¨it¡, pleten¡ a h ‡kov n¡, zat¡mco sedm˜ byl uzav©en v kuchyni a jeho jedin˜ v˜bˆh byl do sp¡‘e. Snˆhurka v¨ak mˆla nej, nej, nejd–le‘itˆj¨¡ £kol ze v¨ech. Na v¨echny dohl¡‘ela. Pod jej¡m veden¡m dok zali trpajzl¡ci upravit chaloupku tak, ‘e vypadala jako rusk‚ velvyslanectv¡. Mezit¡m macecha, kter  na mu‡idlech vym mila z hajn‚ho, ‘e Snˆhurka ‘ije, sp chala pl n, jak se zbavit p–vabn‚ d¡venky. P©evl‚kkla se za voj¡na US army a sehnala si pytl¡‡ek lentilek a smrtelnou d vku heroinu, na kterou nebyla Snˆhurka zvykl . Drogu vpa¨ovala do lentilek, a je¨tˆ se pojistila lahv¡ Gorbatschow vodky. Cestu do pralesa na¨la snadno, neboŸ tudy vedla silnice, je‘ vytvo©il p t˜ trpajzl¡k se sv˜m buldozerem zna‡ky LEGO. Vy‡¡hala si dobu, kdy byli trpajzl¡ci pry‡ a d–vˆ©iv  Snˆhurka z–stala sama doma. Jakmile d¡venka spat©ila mu‘nˆ a sexy vypadaj¡c¡ho voj ka, za‡ala ‘adonit, aby u nich z–stal na noc. Ale ten neopˆtoval jej¡ touhy, jen j¡ nab¡dl sladk‚ bonb¢ny, vodku na uti¨en¡ ‘alu a sprostˆ zmizel. Zhrzen  Snˆhurka obl¡zla v¨echny bonb¢ny z pytl¡ku, vodku vypila na ex a upadla do komatu. Kdy‘ se trpajzl¡ci ve‡er vr tili a na¨li j¡ na zemi, zaj sali: "U‘ je to tady ! U‘ je to tady ! Konec Snˆhur‡iny Diktatury !" Z vdˆ‡nosti k tomu, kdo to udˆlal, vyrobili sklenˆnou rakev a sv‚ho b˜val‚ho samovl dce do n¡ ulo‘ili. Pot‚, co vykonali dlouhou smute‡n¡ hostinu - trvala asi 2 t˜dny, si zhluboka oddechli. Ov¨em p©ed‡asnˆ. Za p r let se tu objevil princ. Dozvˆdˆl se o osudu ne¨Ÿastn‚ kr sky, kdy‘ p©i ta‘en¡ proti jej¡mu otci vybrakoval hrad a na¨el kouzelnou u‡ebnici. Trpajzl¡ci na nˆj vyvinuli takov˜ psychick˜ n tlak, ‘e jim rozv ¨nˆn˜ princ sl¡bil, vz¡t si Snˆhurku za man‘elku, jestli‘e mu prozrad¡ m¡sto, kde odpoodpo‡¡val v pokoji. Proz¡rav¡ mal¡ lid‚ ji ji‘ p©ed lety p©ed poh©bem mumifikovali, tak‘e byla dosud v zachoval‚m stavu. Jak ji princ uvidˆl, zalitoval, ‘e nen¡ v rozkladu (ur‡itˆ by vypadala l¡p). Ale kr lovsk‚ slovo je kr lovsk‚ slovo. Na m¡stˆ byl vykon n svatebn¡ ob©ad a hned nato si princ odvezl svou mladou kr snou novoman‘elku dom–, kde pro ni mˆl p©ipravenou zvl ¨tn¡ lednici. Konec P.S. - A jestli jim nevypnula lednice, ‘ij¡ tam dodnes. A my m me klid. 1.,2.,3.,4.,5.,6.,7. trpajzl¡k V¨echna pr va vyhrazena pro vydavatelstv¡ F & F Auto©¡: Zuzana Fischerov  & So¤a Flori nov  Na PC p©epsal: Ji©¡ Mal t Pozn mka: Pokud chcete vyj d©it sv‚ n zory, p©ispˆt nˆjakou pov¡dkou pi¨te: Ji©¡ Mal t, Nad ›utkou 13, 182 00 Praha 8 - Kobylisy, telefonujte: 02 / 84 84 42, modemujte: ALfthem BBS - 8417611, Jiri Malat INFIMA BBS - 3122741, Jiri Malat - ID TERMINATOR, ARMABETON BBS - 61049222, Jiri Malat- ID GUMIDEK