Popis a funkce hmatných a akustických úprav pro nevidomé na komunikacích pro pěší a v objektech občanské vybavenosti Obsah: 1. Hmatné prvky 1.1. Vodicí linie 1.2. Signální pás 1.3. Vodicí pás přechodu 1.4. Varovný pás 1.5. Varovný pás se sloučenou vodicí funkcí (železniční nástupiště) 1.6. Popisky v Braillově písmu a reliéfní znaky 2. Akustické prvky 2.1. Dálková aktivace 2.2. Akustický orientační majáček (AOM) 2.3. Digitální hlasový majáček (DHM) 2.4. Povelová souprava na vozidlech MHD 2.5. Akustická signalizace na přechodech Cílem tohoto článku je čtenáře seznámit se základními pojmy a vysvětlit jejich vzájemné souvislosti z oblasti orientačních úprav pro nevidomé a slabozraké na veřejně přístupných komunikacích a ve veřejně přístupných objektech, např. orgány státní správy, obchody, dopravní terminály atd. Většina úprav, které v článku budu popisovat, se zřizují na základě prováděcích vyhlášek stavebního zákona. Pro nás nejdůležitější vyhláška nabyla účinnost již 1. října 1994, její novelizace pak 15. prosince 2001. Připomínám, že všechny právní předpisy se vztahují pouze na novostavby a rekonstrukce. Ve stávajících stavbách je možné dodatečné úpravy majiteli pouze doporučit, proto se zde s úpravami pro nevidomé setkáme jen ve výjimečných případech a skoro vždy tyto dodatečné úpravy vznikly z iniciativy naší místní slepecké organizace. Stavební úpravy se zřizují pro zlepšení orientace nevidomých a slabozrakých a pro zajištění jejich samostatného a bezpečného pohybu. Podle charakteru lze úpravy rozdělit na prvky hmatné a prvky akustické. 1. Hmatné prvky První skupinou stavebních úprav jsou hmatné prvky. Ty mají funkci orientační nebo bezpečnostní, výjimečně i funkci informační. Hmatné prvky jsou především vnímatelné slepeckou holí a nášlapem. V případě Braillských popisků a reliéfních znaků i běžným hmatem. 1.1. Vodicí linie Základním hmatným prvkem je vodicí linie. Je to bezpečný a orientačně jednoduchý koridor s minimálním průchozím profilem 900 mm. Podle prováděcí vyhlášky stavebního zákona je v tomto koridoru nepřípustné umisťování jakýchkoliv předmětů. Prvotní snahou architekta by mělo být, aby v exteriéru vodicí linii tvořila přirozená součást prostředí, například rozhraní chodník trávník nebo stěna domu. Absence těchto prvků se nahrazuje umělou vodicí linií, která je typická pro interiéry dopravních staveb, zejména pro nástupiště metra. Povrch umělé linie tvoří podélné drážky, které jsou hmatné pouze při použití kyvadlové kluzné techniky. Přerušení vodicí linie v délce cca 400 mm se zřizuje v místech, kde nevidomý může z linie odbočit, např. označení schodiště vedoucího z nástupiště nebo označení místa, kde lze nástupiště bezpečně přejít napříč k druhé odjezdové hraně. 1.2. Signální pás Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie, která určuje nevidomému přesný směr chůze v definovaných případech, např. přístup od vodicí linie k označníku MHD nebo k přechodu pro chodce. Na železničních nástupištích signální pásy vyznačují přístup ke vstupu do podchodu popř. ke vstupu do výpravní budovy. Signální pás je vždy ukončen u přirozené nebo umělé vodicí linie. Jeho povrch tvoří výstupky tvaru komolých kuželů s průměrem 20 mm, výškou 5 mm a roztečí výstupků 50 až 100mm. Signální pás je hmatný slepeckou holí a nášlapem. Tento pás je široký 800 až 1000 mm, proto jej nelze nevědomky přejít. V mozaikové dlažbě se signální pás lemuje rovinnými deskami šířky min. 250 mm, které zvýrazňují jeho hmatný kontrast. Pás je též obvykle vizuálně kontrastní vůči okolí. 1.3. Vodicí pás přechodu Vodicí pás přechodu vede napříč vozovkou a musí navazovat na signální pásy na chodníku. Tento pás se zřizuje pouze na orientačně složitých přechodech, jako jsou šikmé přechody, přechody delší než 8 m a přechody, jejichž vstup je v oblouku. Jeho povrch tvoří čtyři podélné proužky, které se na vozovku nalepují, proto je hmatný pouze při použití kyvadlové kluzné techniky. 1.4. varovný pás Varovný pás označuje rozhraní mezi prostorem běžně přístupným a prostorem potenciálně nebezpečným. Tento pás se zřizuje v místech sníženého obrubníku, např. bezbariérové přechody a tramvajové zastávky ve vozovce. Na chodníku s cyklistickou stezkou určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a chodce. Jeho povrch tvoří výstupky tvaru komolých kuželů s průměrem 20 mm, výškou 5 mm a roztečí výstupků 50 až 100mm. Varovný pás je hmatný slepeckou holí a nášlapem a musí být barevně kontrastní. Tento pás je široký 400 mm. Charakter povrchu varovného i signálního pásu je obvykle shodný, k záměně však nemůže dojít vzhledem k jejich zřetelně odlišné šířce. 1.5. Varovný pás se sloučenou vodicí funkcí (železniční nástupiště) Na železničních nástupištích se zřizuje varovný pás se sloučenou vodicí funkcí. Tento pás odděluje bezpečnostní pruh od ostatní plochy nástupiště, proto se zřizuje ve vzdálenosti 800 mm od perónní hrany. Pás je v šířce 400 mm hmatný a v šířce 150 mm barevně kontrastní. Profil povrchu tvoří podélné drážky, které jsou hmatné při použití kyvadlové kluzné techniky. Cestující je povinen pohybovat se mimo tento pás uvnitř nástupiště. Tento striktní zákaz je nutné dodržovat především v nácestných zastávkách, kde rychlost projíždějících vlaků může být až160 km/h. Bezpečnostní odstup je veřejnosti přístupný pouze pro účel nástupu a výstupu z a do vlaku. 1.6. Popisky v Braillově písmu a reliéfní znaky Popisky v Braillově písmu se používají pro označování výstupu z podchodů. Umisťují se na zadní stranu pravého zábradlí do oblasti před první schodišťový stupeň. Dále se tyto popisky a reliéfní znaky používají pro označení ovládacích prvků výtahů a v interiéru pro označení dveří. 2. Akustické prvky Druhou charakteristickou skupinou jsou prvky akustické, které mají nejen funkci orientační, ale většinou i funkci informační. Dodatečná instalace prvků akustických je stavebně mnohem jednoduší než dodatečné zřízení prvků hmatných. Především tento fakt ovlivnil to, že akustické prvky jsou již dnes celkem běžně rozšířeny v mnoha městech a proto i jejich funkce jsou zrakově postiženým uživatelům více známy. 2.1. Dálková aktivace V České republice se pro dálkovou aktivaci akustických prvků používají dva typy povelových vysílaček. Prvním typem je příruční krabička se šesti tlačítky. Druhým typem je vysílač ve slepecké holi, který má tlačítka pouze tři a jejich funkce jsou proto zdvojeny. Radiosystém dálkové aktivace je dimenzován na minimální vzdálenost 40 m. Pro přenos radiosignálu je Českým telekomunikačním úřadem vyhrazena frekvence 86.790 MHz. 2.2. Akustický orientační majáček (AOM) Nejjednodušším a prvně používaným akustickým prvkem byl AOM. Tyto majáčky pouze vydávají akustické trylky. Vstupy z ulice do podchodů se označují trylkem typu "BRLM". Úrovňové vstupy do objektů a úrovňové vstupy k turniketům metra se označují trylkem typu "I-Á". Majáčky se umisťují nad střed vstupního prostoru. Akustický trylek se spouští ze slepecké vysílačky povelem č. 1. 2.3. Digitální hlasový majáček (DHM) Novějším majáčkem je DHM, který může mít zaznamenané až dvě hlasové fráze. První fráze obvykle obsahuje název objektu a spouští se z vysílačky povelem č. 1. Druhá fráze obvykle obsahuje stručný popis objektu nebo stručný popis další trasy a spouští se z vysílačky povelem č. 2. Specifickým DHM je majáček, který informuje o aktuálním chodu eskalátorů. Tato fráze se spouští z vysílačky povelem č. 2. 2.4. Povelová souprava na vozidlech MHD K řídící jednotce vozidla je připojena povelová souprava pro nevidomé, která obsahuje externí majáček pro nevidomé a interní majáček pro řidiče. Externí majáček je umístěn u prvních dveří vozu. Tento majáček sděluje číslo a směr linky. Jeho fráze se aktivuje z vysílačky povelem č. 3. Interní majáček je umístěn na stanovišti řidiče. Tento majáček obsahuje frázi "Nástup nevidomého", která se aktivuje z vysílačky povelem č. 4. Touto frází řidiče upozorníte na svůj úmysl nastoupit a zároveň si vyžádáte centrální otevření dveří, aby jste nemuseli na vozidle hledat příslušné tlačítko. Podobné opatření je u příměstské železniční jednotky řady 471, Která je též vybavena tlačítkem pro samoobslužné otevírání dveří. Jednotka jezdí na vybraných osobních vlacích na trati Praha - Kolín - Pardubice. Druhé dveře od začátku a konce každé jednotky jsou označeny AOM s naváděcím trylkem typu "I-Á", který se spouští z vysílačky povelem č. 1. Tyto dveře si nevidomý automaticky otevírá povelem č. 4. První dveře jednotky jsou vybaveny zvedací plošinou, proto jsou určeny pro přednostní nástup a výstup osob pohybujících se na invalidním vozíku. 2.5. Akustická signalizace na přechodech Nejpoužívanějším a nejznámějším akustickým prvkem je akustická signalizace na řízených přechodech. Fáze zelené je návěštěna akustickým signálem o kmitočtu 8 Hz (přibližně 10 tepů za sekundu). Fáze červené je návěštěna akustickým signálem o kmitočtu 1,5 Hz (přibližně 2,5 tepů za sekundu). Z uvedených parametrů vyplývá, že "signál volno" je signalizován přibližně čtyř násobnou frekvencí oproti "signálu stůj". Pozor, na semafory, kde jsou na jednom stožáru instalovány návěstní signály pro dva různé směry. V tomto případě nevidomý musí trvale držet blokovací tlačítko ve směru přecházení, které mu umožní nerušený poslech signálů určený pro jeho směr chůze, tím, že signály pro druhý směr dočasně vypne. Kontakty: Ing. Petr Novák Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Metodické centrum pro odstraňování architektonických bariér Krakovská 21, 110 00 Praha 1 e-mail: petr.novak@braillnet.cz tel.: (02) 21 46 21 67 mobil: 0603 232 257