Internettov‚ slu‘by na B-Net BBS -------------------------------- Obsah: 1. Elektronick  po¨ta 2. Telnet klient 3. FTP klient 1. Elektronick  po¨ta Elektronick  po¨ta funguje obousmˆrnˆ do i z Internetu. M–‘ete tedy pos¡lat po¨tu lidem, kte©¡ maj¡ svoji internetovou e-mail adresu a p©itom t©eba ani netu¨¡, ‘e existuje nˆjak  B-Net BBS. M–‘e V m rovnˆ‘ nˆkdo takov˜ poslat elektronickou po¨tu, bude-li ov¨em zn t Va¨i e-mail adresu. Pro p©¡jem po¨ty z Internetu nen¡ t©eba zn t nic nav¡c oproti bˆ‘n‚ elektronick‚ po¨tˆ mezi u‘ivateli BBS. V¨e funguje stejnˆ a‘ na ozna‡en¡ odesilatele, kter‚ za‡¡n  n vˆ¨t¡m "IN:" za n¡m‘ n sleduje internetov  e-mail adresa. Pro odes¡l n¡ po¨ty do Internetu je t©eba zn t e-mail adresu adres ta p©ed kterou je t©eba napsat n vˆt¨¡ "IN:", aby bylo syst‚mu jasn‚, ‘e bude n sledovat internetovsk  e-mail adrsa. Druh˜ rozd¡l je v tom, ‘e si nelze vy‘ dat potvrzen¡ o doru‡en¡ zpr vy, co‘ je vlastnost p©enosov˜ch protokol–, kter˜mi se po Internetu po¨ta pos¡l . Jeliko‘ je po Internetu velmi velmi mnoho e-mail adres neudr‘uje si ‘ dn˜ syst‚m jejich £pln˜ seznam a nen¡ tedy mo‘no V s upozornit na p©¡padnou chybu v adrese p©ed odesl n¡m po¨ty jako je tomu uvnit© BBS. Pokud ode¨lete po¨tu s chybnou adresou, mohou nastat 4 mo‘nosti: 1. ‡asem V m dojde syst‚mov˜ mail, ‘e po¨tu nebylo mo‘no doru‡it. 2. Tref¡te na adresu nˆkoho jin‚ho a tˆ‘ko ©¡ct, co z toho pojde. 3. Po¨ta dojde m¡stnˆ p©¡slu¨n‚mu spr vci a ten vytvo©¡ variantu 1. 2. ‡i 4. 4. Z Va¨¡ zpr vy se nˆkde stane smet¡, kter‚ nˆkdo uklid¡. Je¨tˆ pozn mku k ‡esk‚ diakritice. Jeliko‘ po¨ta chod¡ v z sadˆ sedmibitov˜m p©enosov˜m protokolem a ne v¨echny syst‚my prov dˆj¡ konverzi z osmi bit– na sedm a zpˆt je nejl‚pe ps t bez h ‡k– a bez ‡ tek. O p©ipojen‚ soubory se nen¡ t©eba b t, proto‘e ty jsou konvertov ny ji‘ klientsk˜m mailerem - ve Va¨em p©¡padˆ BBS - a bez probl‚m– proch z¡ nap©. zkomprimovan‚ archivy velikosti © du mega byt–. 2. Telnet klient Telnet je p©enosov˜ protokol z horn¡-aplika‡n¡ vrstvy p©enosov˜ch protokol– a je ur‡en k zaji¨tˆn¡ termin lov‚ho provozu. Klientsk˜ telnetovsk˜ program je tedy jakousi obdobou Telixu do t‚ m¡ry, jako telix zaji¨Ÿuje termin lov˜ provoz po modemu ‡i s‚riov‚ lince, tak telnetovsk˜ klient zaji¨Ÿuje termin lov˜ provoz po rodinˆ protokolu TCP/IP t©eba na Internetu. Na B-net BBS funguje telnet obousmˆrnˆ. Je tedy mo‘n‚ zaprv‚, aby u‘ivatel zavolal na BBS modemem a pomoc¡ jej¡ho telnetovsk‚ho klienta nav zal relaci s nˆjak˜m uzlem nˆkde na internetua na nˆm pak v re ln‚m ‡ase cosi prov dˆl. Zadruh‚ je mo‘n‚, aby u‘ivatel zavolal modemem na sv‚ho m¡stn¡ho Internet providera a p©ipojil se, spustil sv‚ho telnetovsk‚ho klienta a kontaktoval B-Net BBS a d le s n¡ pracoval stejn˜m zp–sobem, jako by na n¡ zavolal p©¡mo modemem, v‡etnˆ p©enosu soubor–. Tato druh  mo‘nost se jev¡ zaj¡mav  pro u‘ivatele, kter˜m by t¡m odpadlo mezimˆstsk‚ vol n¡. Probl‚m je ov¨em takto dosa‘iteln‚ p©enosov‚ rychlosti, kter  je obvykle o © d ni‘¨¡, ne‘ u p©¡m‚ho vol n¡. To je zp–sobeno jednak malou propustnost¡ linek mezi uzly Internetu v €R, jednak vlastnostmi protokolu TCP/IP, kter˜ m  jednak velkou re‘ii a jednak vytˆ‘uje jakoukoliv linku zhruba na 50% propustnosti. 3. FTP klient FTP je p©enosov˜ protokol pro p©enos soubor– se zaji¨tˆn¡m konverz¡ a opravou chyb p©i p©enosu a stejnˆ jako Telnet pat©¡ do horn¡ vrstvy p©esnosov˜ch protokol– ‡i sp¡¨e slu‘eb. FTP p©¡stup z Internetu do FTP archivu BBS je zat¡m z bezpe‡nostn¡ch d–vod– zcela zak z n a je naopak ©e¨en FTP archivem na na¨em UNIXovsk‚m serveru dvoustup¤ov˜m - anonymn¡m a neanonymn¡m p©¡stupem do knihoven BBS, tak‘e jsou zachov na stejn  bezpe‡nostn¡ technick  i administrativn¡ opat©en¡, jako pro u‘ivatele BBS. FTP klient, kter˜ je na BBS k dispozici jej¡m u‘ivatel–m umo‘¤uje p©ipojovat se na FTP archivy hostitelsk˜ch po‡¡ta‡– nˆkde po internetu. Funk‡n¡ vlastnosti nebyly zat¡m zcela prozkoum ny.