V Praze dne 12-07-92 

						Citaty
					Richard  Gironi


Vyber z d¡la Okolo pultu od ing. J.Solara.
Citaty z knihy Dukazy z peti kontinentu od Ericha von Danikena.
Citaty slavnych osobnost¡, obecne zname.
Sepsano z vlastn¡ch zkusenost¡.


Lidove rcen¡:

Dnes si rekl svoje ano,
z¡tra pujdes koupit lano.
Vyhl¡dni si vhodnou dobu,
postav zidli, zatluc skobu.
Nikdo se te nepta proc,
uvaz smycku a pak skoc.


Hamletovska otazka:
Byt, ci nebyt?
To be or not to be?


Tomas Bata:
Kazdy clovek je jedn¡m z nejzamoznejs¡ch, pokud ma
zdrave ruce a rozum.

Zadam Vas, abyste se nebali boje a nevyhybali se mu, i
kdyby Vam  hrozila porazka. Boj je otcem vseho.

Stuj na vlastn¡ch nohou. Budme veriteli - ne dluzn¡ky!

Vypujcit si a poskrabat se, pomuze jen na chvilku.

Jakmile pozname, ze jsme hloup¡, je to krok nahoru.


Richter:
Lide jsou jako kulicky: c¡m hlads¡, t¡m dale se kutalej¡.


C¡nska moudrost:
Odvaha,ctnost,vdecnost a poctivost nemaj¡ ceny,chyb¡-li
zdvorilost.


Solon:
Abys vzdy byl syt, neuc se moudrosti, ale pochlebenstv¡.


H.N.Casson:
Poctivost plat¡ vets¡ dividendy nez sibalstv¡.

Dejte lidem o neco v¡c, nezli ocekavaj¡ - to nen¡ lidu-
milstv¡. Je to ta nejchytrejs¡ obchodn¡ politika.

Nebojte se prohry. Prohry jsou cennejs¡ nez vyhry,
um¡te-li je vazit jako uspechy a prenest se pres ne... A
predevs¡m snazte se byti clovekem. To je to nejvets¡, co
dava zivotu cenu.


Ernest Hunt:
Prace, konana s odporem, je dvojnasob tezka a vzdycky 
malo vykonna. Lide, naplnen¡ pocitem odporu nebo tr¡dn¡ ne-
navist¡, delaj¡ docela podvedome mene prace a zvysuj¡ vyrobn¡
rezii.


Black:
Jedn¡m z nejtezs¡ch ukolu zivota je ne naucit se delat,
co mame radi, ale naucit se m¡t rad to, co delæme.


Gilpin:
Nenavid¡m vec¡ polovicatych. Je-li to vec spravna, konej
ji smele, je-li nespravna, nedelej ji vubec.


J.H.Lorimer:
R¡ka se, ze zevnejßek klame. Pokud je tomu tak, je lepe,
aby klamal v nas prospech, nezli v nas neprospech.

V tomto svete nestac¡, aby clovek byl poradny, mus¡ take
poradne vypadat. Dve tretiny uspechu jsou v tom, ze prinut¡s
lidi, aby verili, zes chlap¡k.

Ten ma jasnou mysl, kdo, jakmile uhod¡ sest hodin vecer,
vypud¡ z hlavy vsechny obchodn¡ starosti a nevpust¡ je dr¡v,
nezli jsou vykladn¡ skr¡ne druheho dne rano otevreny.


Dr. Donat a A.Laird:
Vudcove sveta jsou dobre odpoc¡vaj¡c¡ lide. Pritazlive
osobnosti jsou dobre odpocinute osobnosti.


Slabikar SME:
Kazda situace je aspon tak dobra, ze muze byt vychodiskem
k leps¡mu.


J.W.Goethe:
Nic nedela cloveka tak smesnym, jako to, uz¡va-li nespravne
ciz¡ch slov.

Vlastn¡ studium lidstva je clovek.


Abraham Lincoln:
Necen¡m si nikoho, kdo nen¡ dnes chytrejs¡, nez byl
vcera.


Napoleon:
V¡tezstv¡ nalez¡ nejvytrvalejs¡m.

Moraln¡ s¡la ma se k technicke hodnote jako tri k jedne.


Henry Ford:
Kdo se boj¡ budoucnosti, kdo se boj¡ nezdaru, omezuje
jen svou cinnost. Nezdar je jen pr¡lezitost¡ k novemu zacatku.
Nen¡ nic necestneho v poctivem nezdaru, necestne je jen bat se
nezdaru.


Corneille:
Ten,kdo si um¡nil bud zv¡teziti, nebo zemr¡ti, byva malokdy
premozen.


C.V.White:
Jeste se nevykonalo nic duleziteho, aby vetsina nebyla o
tom napred pochybovala. M¡t uspech znamena dokazat neco, o
cem si vetsina lid¡ mysl¡, ze je to nemozne.


J. Marshall:
Chces-li dosahnout uspechu, vyhledavej spolecnost a radu
tech, kter¡ dosahli uspechu.


Dr. F. Crane:
Hlas, v¡ce nez vsechno ostatn¡, vyjadruje osobnost a
urcuje s¡lu mravn¡ho zakladu i stupen vzdelanosti. Ucte se
mluvit nepovysenym hlasem. Zvyseny hlas je nejen nepr¡jemny,
ale je i znamen¡m slabosti. Kdo si je jist, nepotrebuje kricet.
Zvyseny hlas znac¡ nevrlost a nevrlost soused¡ s malichernost¡.
Ucte se mluvit pomalu: nedovolte, aby Vas jazyk byl rychlejs¡
nez Vase myslen¡. 
Ucte se cekat. V kazdem krouzku, ve schuzi i pri porade
poznate, ze muz, ktery mluv¡ naposled, tes¡ se nejvets¡ pozornosti.
Ucte se mluvit zretelne: at si na to zvyknete i pri obycejnem
hovoru. Vyslovujte kazdou souhlasku zretelne, mluvte 
jasne a netrhejte svou rec ruznymi, "tento" a "tedy".


Dr. Alb¡n Braf:
Obchod je prace hlavou.


Jindrich Waldes:
Nez se clovek stane zebrakem, mus¡ se hodne nadr¡t.

D¡vejme se na vsechno z velitelskeho kopce.


Dr. Jan A. Bata:
Nejleps¡ dluhy jsou dluhy zaplacene.


Jaroslav Seifert:
Setri si slzy a usmej se uplakanyma ocima, kazdeho dne
se neco poc¡na, neco prekrasneho se poc¡na.


Thomas Carlyle:
Zulova skala, ktera byla prekazkou na ceste slabemu, 
stava se stupnem na ceste silnemu.


Sokrates:
V¡m, ze nic nev¡m.


Obecne:
Tem, kter¡ pouz¡vaj¡ pri rozhovoru gest, chteli bychom 
pripomenout, ze gesta, pri nichz jde ruka vzhuru, bud¡ dojem 
pochyby. Pouze ta, pri nichz se pohybuje ruka dolu, bud¡ 
dojem rozhodnosti. Nev¡me proc, ale je tomu tak.

Malo je nekdy v¡ce nez mnoho.

Co je male to je hezke. Jak kdy.

Nikdy nen¡ natolik spatne, aby nemohlo byt jeste hure.

Per aspera ad astra!
Po drsnych cestach ke hvezdam!


Plautus (250 pr. Kr.)
Duo quum idem faciunt, non est idem.
Kdyz dva delaj¡ totez, nen¡ to vzdy totez.


Winston Churchil:
V doln¡ snemovne: rec ctihodneho lorda byla dobra a
nova. Kde byla dobra, nebyla nova - kde byla nova, nebyla 
dobra.


Thomas Mann:
Pozitivn¡ na skeptikovi je, ze podle neho je vsecko mozne.


Obecne:
Zivot sam dokaze prekonat vse, nez si dokazeme vysn¡t...
Life has more imagination than we carry in our dreams...


Demokritos:
Je dobre byt dobrym nebo se alespon dobremu priblizovat.


Jir¡ Voskovec:
O svobodu se mus¡ furt bojovat, protoze j¡ nen¡ nikdy dost.


marsal Marcus Hilton:
Zadny sn¡mek nevystihuje skutecnou urputnost tance.


Ja:
Lasku si clovek nevyb¡ra, laska je cloveku dana.

C¡m v¡ckrat se clovek vrac¡ na tataz m¡sta, t¡m si pripada
stars¡ a stars¡.


Vincent Thomas Hardy (Na dostrel):
Oddanost nade vse, mimo cti.


Demi Moore (Neslusny navrh):
Kdyz po necem strasne touz¡te, jdete od toho. Jestli se
Vam to vrat¡ bude to navzdy. Jestli ne, nemeli jste si s t¡m
nikdy zac¡nat.


Tom Hanks (Joe proti sopce):
Jsou urcite chv¡le v zivote, kdy je leps¡ nikoho nem¡t.
Nekterymi dvermi mus¡ clovek proj¡t sam.