TYPY PORUCH OSOBNOSTI A JEJICH D¦SLEDKY






Zpracov n¡ eseje
z p©edmˆtu



PSYCHOLOGIE









Pavla Melkov 








	Tato studie se zab˜v  r–zn˜mi typy poruch osobnosti. K tomu ale pot©ebujeme nejprve alespo¤ z‡ sti definovat pojem osobnost.
	žekneme-li slovo osobnost, nejprve se n m asi vybav¡ v¨eobecnˆ zn m˜ ‡lovˆk, nap©. herec, zpˆv k, politik nebo jin˜ ‡lovˆk ve©ejnˆ ‡inn˜. Osobnost¡ ale obecnˆ rozum¡me ka‘d‚ho jedince na¨¡ spole‡nosti. Proto‘e ka‘d˜ ‡lovˆk je jedine‡n˜ a s nˆk˜m jin˜m nezamˆniteln˜. Nem me t¡m na mysli pouze vzhled ‡lovˆka, ale p©edev¨¡m jeho psychiku, zp–sob jeho uva‘ov n¡, jeho projevu a vztahu k ostatn¡m lidem.  
	Pod pojmem osobnosti tedy rozum¡me jedine‡nost a individualitu. Ka‘d˜ ‡lovˆk se od jin‚ho nˆ‡¡m li¨¡ a pr vˆ to tvo©¡ jeho individualitu.
	U‘ kdy‘ se ‡lovˆk narod¡, m  v sobˆ zak¢dovan‚ z klady osobnosti, ale samotn  a v˜sledn  osobnost ‡lovˆka se neust le vyv¡j¡ v pr–bˆhu jeho ‘ivota. P–sob¡ na ni vnˆj¨¡ prost©ed¡, jeho rodina, p©¡buzn¡, p© tel‚, ¨kola, zamˆstn n¡, ale i t©eba literatura a sdˆlovac¡ prost©edky ur‡it˜m zp–sobem ovliv¤uj¡ ‡lovˆka.
	Nejv˜znamnˆj¨¡m ve v˜voji osobnosti je proces vzdˆl v n¡. Z le‘¡ nejen na tom, kde a jak se ‡lovˆk vzdˆl v , zda v jedn‚ z nejlep¨¡ch ¨kol nebo s m doma, z le‘¡ tak‚ na tom, jak z¡skan‚ znalosti um¡ uplatnit, zda je um¡ vyu‘¡t ve sv‚m dal¨¡m ‘ivotˆ. 
	Lidsk  osobnost je tedy jedine‡n  a je neust le ve v˜voji. Ale jak doch z¡ k poruch m osobnosti? Samoz©ejmˆ ka‘d˜ ‡lovˆk by chtˆl  pro‘¡t sv–j ‘ivot spokojenˆ bez vˆt¨¡ch negativn¡ch v˜kyv–. A nejvˆt¨¡ mˆrou tak‚ z le‘¡ na nˆm sam‚m, jak dok ‘e odolat negativn¡m vliv–m sv‚ho okol¡.
	Ale k poruch m osobnosti doch z¡ nejen d¡ky vnˆj¨¡m vliv–m, ale i vnit©n¡ vlivy zde zauj¡maj¡ sv–j pod¡l - jsou jimi vlastnosti zdˆdˆn‚ po rodi‡¡ch ‡i zmˆny zp–soben‚ m¡ch n¡m gen–.
	Poruchy osobnosti m–‘eme rozdˆlit nap©¡klad podle toho, kterou ‡ st osobnosti postihuj¡: 

Poruchy intelektu 
	=> lid‚ ment lnˆ retardovan¡
	- tato porucha osobnosti m  v‘dy biologick‚ z klady, jde o zdˆdˆn‚ po¨kozen¡ mozku, tedy o poruchu, kter  se ned  ovlivnit v pr–bˆhu ‘ivota
	- existuj¡ r–zn‚ stupnˆ po¨kozen¡ mozku:

debilita - nejni‘¨¡ stupe¤ po¨kozen¡ mozku, v˜voj ‡lovˆka se zastav¡ na £rovni osmilet‚ho d¡tˆte; je schopen nau‡it se ‡¡st, ps t, osvoj¡ si z kladn¡ hygienick‚ n vyky a zvl dne i jednoduchou manu ln¡ ‡innost, ale vˆt¨inou nepochop¡ co a pro‡ dˆl 
	Debilita b˜v  ‡asto spojena s mongoloiditou, kter  je rozpoznateln  na pohled. Lid‚ takto posti‘en¡ mohou z–stat v rodinˆ a mohou dokonce pracovat, zvl daj¡ nen ro‡n‚ manu ln¡ pr ce. P©esto tito lid‚ z–st vaj¡ v podstatˆ nesv‚pr vn˜mi, proto‘e nech pou smysl toho, co dˆlaj¡ ‡i toho, co se dˆje kolem nich a vy‘aduj¡ velkou pozornost a p‚‡i lid¡ kolem sebe, vˆt¨inou rodiny nebo p©¡buzn˜ch.

imbecilita - v˜voj ‡lovˆka takto posti‘en‚ho se zastav¡ na £rovni t©¡ a‘ pˆtilet‚ho d¡tˆte; m–‘e si osvojit z kladn¡ hygienick‚ n vyky, ale nen¡ schopen se vzdˆl vat - nau‡it se ‡¡st, ps t, po‡¡tat
	
idiotie - toto je nejtˆ‘¨¡ porucha intelektu; ‡lovˆk takto posti‘en˜ si neosvoj¡ ani z kladn¡ n vyky, nen¡ mo‘n‚ ho vzdˆlat ani vychovat

	Osoby posti‘en‚ imbecilitou i idioti¡ je nutno hospitalizovat, neboŸ nejsou schopni si osvojit z kladn¡ n vyky a neumˆj¡ se sami o sebe postarat, o sv‚ z kladn¡ pot©eby. Tak‚ tito lid‚ z–st vaj¡ po cel˜ ‘ivot nesv‚pr vn˜mi.

	Tyto t©i poruchy intelektu jsou nejz va‘nˆj¨¡mi, ale vyskytuj¡ se i poruchy mozku v men¨¡ m¡©e. Lid‚, kte©¡ maj¡ posti‘en˜ mozek v men¨¡ m¡©e ne‘ uveden‚ p©¡pady, mohou v‚st plnohodnotn˜ ‘ivot. V dˆtstv¡ ov¨em museli b˜t vedeni k tomu, aby si osvojili t©eba pracovn¡ p¡li nebo aby se vycvi‡ili ve sv‚ probl‚mov‚ oblasti.
	Bohu‘el k poruch m intelektu m–‘e doj¡t i bˆhem ‘ivota, po tˆ‘k‚m £razu nebo p©i nˆkter˜ch z nˆtliv˜ch onemocnˆn¡ch (nap©. kl¡¨Ÿov  encefalitida).


Poruchy pro‘¡v n¡ 
	Poruchy pro‘¡v n¡ dˆl¡me podle toho, zda vznikly d¡ky vliv–m soci ln¡m anebo biologick˜m.

Psych¢zy
	-z va‘nˆj¨¡ du¨evn¡ onemocnˆn¡, kter‚ se projevuje poruchou chov n¡; typick‚ je z kladn¡ naru¨en¡ vztahu nemocn‚ho ‡lovˆka k okoln¡mu svˆtu i k sobˆ sam‚mu
schizofrenie - nejz va‘nˆj¨¡m typem psych¢zy
	Charakteristick˜m je sklon pacienta odpoutat se od vnˆj¨¡ho svˆta a sou‡asn˜ rozpad jeho vnit©n¡ho svˆta. Schizofrenie se ‡asto projev¡ a‘ p©i dosp¡v n¡, v pubertˆ. Jej¡mi p©¡znaky jsou: nesouvisl‚ my¨len¡, nedostatek citov‚ho pro‘¡v n¡, halucinace a bludy. My¨lenkov‚ pochody jsou jakoby rozh zen‚, co‘ vede k nesrozumitelnosti a‘ nelogi‡nosti slovn¡ch projev–.
	P©¡‡ina schizofrenie je nejasn , ale genetick‚ vlohy samy o sobˆ tuto nemoc nevyvol vaj¡. U lid¡ se sklonem ke schizofrenii m–‘e b˜t onemocnˆn¡ vyvol no citovou z tˆ‘¡ (rodinn˜m nesouladem) nebo tˆlesnou z tˆ‘¡, nap©. tˆ‘k˜m infek‡n¡m onemocnˆn¡m nebo obt¡‘n˜m porodem. Schizofrenn¡ stavy m–‘e tak‚ vyvolat ©ada chemick˜ch l tek - drog.
	Schizofrenii dˆl¡me na 
paranoidn¡ - pacient m  bludy pron sledov n¡ a je velmi podez¡rav˜ 		v–‡i sv‚mu okol¡
simplexn¡ - pacient je apatick˜, sta‘en˜ do sebe, nesd¡ln˜
hebefrenn¡ - pacient se chov  klackovitˆ a‘ podivnˆ
katatonn¡ - je schopen sedˆt nehnutˆ v nemˆnn‚ poloze cel‚ hodiny, se 		ztuhl˜mi svaly, nen¡ sto se naj¡st nebo se osebe postarat, 		zd nlivˆ nevn¡m  dˆn¡ kolem sebe
	
	Popsan‚ p©¡znaky se ‡asto prol¡naj¡. 
	Schizofrenie se l‚‡¡ l‚ky, soci ln¡ rehabilitac¡ a psychoterapi¡. Nˆkte©¡ pacienti se uzdrav¡, u mnoh˜ch v¨ak p©etrv v  ur‡it‚ psychick‚ po¨kozen¡ po cel˜ ‘ivot.

parafr‚nie - u pacienta se objev¡ trval˜ pocit blud–, zat¡mco v ostatn¡ch psychick˜ch oblastech - v my¨len¡, chov n¡ i citov˜ch reakc¡ch - se pacient projevuje naprosto p©imˆ©enˆ
	Toto onemocnˆn¡ je vz cn‚, ‡asto se v¨ak bˆhem dal¨¡ho v˜voje p©id  i posti‘en¡ intelektu a emoc¡. Toto onemocnˆn¡ se vyskytuje u osamˆl˜ch a plach˜ch lid¡, ‡astˆji b˜vaj¡ posti‘eni nedosl˜chav‚ osoby nebo lid‚ chorobnˆ ‘ rliv¡.
maniodepres¡vn¡ psych¢za - tato choroba m  dvˆ podoby: manii, kter  se projevuje vesel¡m, vzru¨enost¡, velik ¨stv¡m a zv˜¨enou ‡inorodost¡, a depresi. Pacienti trp¡ buƒ jednou formou nebo st©¡davˆ obˆma.		
Neur¢zy - chorobn˜ psychick˜ stav, kter˜ vznikl nep©¡zniv˜mi pro‘itky a p©echodnˆ se m–‘e projevit i u jinak zdrav˜ch lid¡
	U neurotick‚ osoby se projevuj¡ nenorm ln¡ psychick‚ p©¡znaky, posti‘en˜ v¨ak nen¡ odtr‘en od reality tak jako psychotik.
	Mezi hlavn¡ typy neurotick˜ch stav– po‡¡t me: 	
£zkostn  neur¢za - p©evl daj¡c¡ obt¡‘¡ je strach p©er–staj¡c¡ do paniky
hysterie - kombinace tˆlesn˜ch a du¨evn¡ch p©¡znak–, jejich‘ p©¡‡ina je 	psychick ; posti‘en‚mu m  hysterick‚ chov n¡ napomoci splnit  	nˆjakou pot©ebu
depresivn¡ neur¢za - p©irozen  reakce na z tˆ‘ (nap©. na ztr tu bl¡zk‚ 	osoby) nebo velk‚ zklam n¡
		- v˜raznˆj¨¡ forma pro‘itk–, jak‚ p©echodnˆ c¡t¡ skl¡‡en˜ 	zdrav˜ ‡lovˆk
nutkav  neur¢za - posti‘en˜ c¡t¡ nutk n¡ k ‡innosti, kter  mu nep©in ¨¡ 	uspokojen¡, ale kter‚ nen¡ s to zabr nit, nap©. urovn v n¡ 	p©edmˆt– v ur‡it‚m po©ad¡ 


Poruchy motivace
	Jejich podstatu tvo©¡ deformovan  reakce ‡lovˆka na nemo‘nost uspokojit z kladn¡ pot©eby nebo dos hnout stanoven˜ch c¡l–. P©¡klady jsou:

frustrace - stav poru¨en‚ psychick‚ a citov‚ rovnov hy ‡lovˆka vznikaj¡c¡ t¡m, ‘e uspokojen¡ jeho pot©eb je ma©eno nebo znemo‘¤ov no; "blok da na cestˆ k c¡li"
deprivace - str d n¡ z nedostatku podnˆt–, nap©. z nedostatku podnˆt– smyslov˜ch, z dlouhodob‚ho nedostatku mate©sk‚ l sky apod.
	
	Snaha p©ekonat frustraci nebo deprivaci vede obvykle k deformovan‚ formˆ jedn n¡, agresi anebo £niku, nap©. £niku do svˆta fantazie.

Poruchy chov n¡	
	- obvykle ozna‡ovan‚ jako psychopatie - leh‡¡ £chylka, nenorm lnost, nevyrovnanost osobnosti
	Do t‚to skupiny lze za©adit i jedince geni ln¡ s mimo© dn˜mi schopnostmi. Pr vˆ jejich mimo© dnˆ rozvinut˜ intelekt je toti‘ ‡asto stav¡ mimo spole‡nost a ¨patnˆ navazuj¡ vztahy s ostatn¡mi lidmi.
Sexu ln¡ pot¡‘e
	Tyto poruchy se nepova‘uj¡ za nemoci, ale sp¡¨e za v˜vojov‚ £chylky.
	Nˆkter‚ odchylky nep©esahuj¡ soukrom¡, nap©. feti¨ismus (sexu ln¡ uspokojov n¡ na ne‘iv˜ch p©edmˆtech), jin‚ v¨ak postihuj¡ ve©ejnost, nap©.
pedofilie -sexu ln¡ zamˆ©en¡ dospˆl‚ho ‡lovˆka na dˆti
exhibicionismus - pot©eba mu‘e obna‘ovat se p©ed ‘enami
transvestitismus - p©evl‚k n¡ se do ¨at– druh‚ho pohlav¡
transsexualismus - p© n¡ b˜t jedincem opa‡n‚ho pohlav¡ se v¨emi projevy


	Projevy du¨evn¡ch chorob lid¡ jsou v¨ak r–zn‚ v r–zn˜ch socio-kulturn¡ch podm¡nk ch. Nap©. v¡ra v nadp©irozen‚ jevy se u primitivn¡ch kmen– pova‘uje za norm ln¡, zat¡mco u Evropana je zjevnˆ odchylkou od normy. Ka‘dop dnˆ psychick‚ poruchy osobnosti jsou mnohem z va‘nˆj¨¡ ne‘ fyzick‚ onemocnˆn¡, proto‘e jej¡ z va‘nˆj¨¡ formy natolik postihuj¡ celou osobnost, ‘e m–‘e doj¡t i k jej¡mu rozpadu.













Literatura:

Vl. Provazn¡k a kol.: Psychologie pro ekonomy, V›E, Praha 1994
Lidsk‚ tˆlo (z angl. origin lu "The Joy of Knowledge"), Albatros, Praha 1988
Ilustrovan˜ encyklopedick˜ slovn¡k, ACADEMIA, Praha 1982